Naděje.

Jan z Hvězdy

Naděje.
Sne blahý, naděje! Ti vše se koří, Co v smutku jest, co radost požívá, Ač mnohého jen stín tvůj kojívá, Ač mnohý tvrze v povětří si tvoří. Ten kdo se souží, koho žalost moří, Tě za své outočiště jisté má; I ačkoliv tvé klamy dobře zná, Předc srdce jeho láskou k tobě hoří. O šťastný – komu blahá naděje, Když ze všech stran neštěstí naň se valí, Svým světlem ku pomoci přispěje! Leč běda! – komu, když se oko kalí, Cit budoucnosti v srdce nevseje: Jen marný blud ho, ne naděje šálí. 91