Píseň k hvězdám.

Jan z Hvězdy

Píseň k hvězdám.
Hvězdy tiché, o jak Jste tak krásné, Vůkol co tíhnete Luny jasné! Již ode dávna tam S modré výše Zříte na nás lidi Vlídně, tiše. Jak se na nás libě Usmíváte, Když mateně v modru Bloudíváte! Bluďte si vezdy jen, Světla krásná! – 30 Má mezi vámi je Hvězda jasná. K vám, o tiché, mne to Vábně táhne; Tam blažený duše Mír dosáhne. K vám, moje vůdkyně, Duch zalítne; Tam mu nový zase Ráj vykvitne. 31