Na lodi širém po moři já a má Vysněná(J7m)
jeli jsme v noci hvězdnaté opilí světly sami dva(J8m)
Do prostřed moře širého v cíl jakýs vzdálený(J7m)
nadšení krásu na čelech nesli jsme všechny svoje sny(J8m)
Vzduch hvězdnou dálkou opilý tak nekonečně slavně vál(J8m)
prapory šumných pobřeží tak nadšeně tak snivě vlál(J8m)
všem hlasům zvukům ozvěnám tak slavná mocná křídla dal(J8m)
že nesly se vždy po vlnách až někam v nekonečnou dál(J8m)
Po moři širém dalekém pluli jsme stále dál a dál(J8m)
Bylo tak mocně na duši bylo tak slavně u srdce(J8m)
nad námi hvězdy zářily tak slavnostně tak vysoce(J8m)
Z duše se slova závratná z ňader se vzdechy zvedaly(J8m)
co ruce bílé v světle hvězd se rozechvěně hledaly(J8m)
co srdce těla oči rty se toužily se hledaly(J8m)
Leč příliš krásnou byla noc v tom snu mém jasně viděná(J8m)
tak příliš krásnou byla v ní má Žena světic vysněná(J8m)
že byla příliš veliká má touha to vše v sebe vzít(J8m)
a tak se smutné srdce mé nemohlo stišit ukojit(J8m)
A když jsme se pak vraceli já a má Vysněná(J7m)
noc sšeřela Už vyhasla hvězd světla vzdálená(J7m)
Vítr se stišil zavál chlad a po moři kol v šíř i dál(J8m)
před ránem očekávaným šer němý jen se rozkládal(J8m)
Po extasi a nadšení mé srdce přepad démon zlý(J8m)
zlý démon zření chladného a nudy spleenu únavy(J8m)
Už se mi krásnou nezdála má krásná Žena Vysněná(J8m)
tak všední se mi zdála teď nevábná málo vzdálená(J8m)
I přiznal jsem si s trpkostí že mému srdci bolest dá(J8m)
i Žena Pouhé Možnosti i moje Žena Vysněná(J8m)
Že láska krásnou může být jen tehdy když ji provází(J8m)
v svěžesti nadbytečných sil v slavnostní srdce extasi(J8m)
zvuky a pachy čarovné světelné slavné obrazy(J8m)
Leč že i tehdy nemůže nic více nežli krásnou být(J8m)
Čím krásnější je mocnější tím míň že může ukojit(J8m)
tím víc že srdce člověka musí svou slabost pocítit(J8m)
viditelný, mystický, tajemný, tajemství, vegetace, tisíciletí, mlčení, magický, závrať, agonie
831. báseň z celkových 1655
Podobné básně
Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.
-
PTAČÍ SNY.
(František Taufer)
-
III. Jak divuplná noc, jak velekrásná,
(Rudolf Mayer)
-
SLUNCE VYŠLO!
(Karel Boromejský Hájek)
-
II.
(Rudolf Pokorný)
-
Noční chůze.
(Adolf Heyduk)
-
MĚSÍC
(Růžena Jesenská)
-
Tajemná slavnost.
(Zikmund Winter)
-
XXVII. V šeru chrámu.
(Xaver Dvořák)
-
Závist.
(Milan Fučík)
-
Bílá kněžna
(Rudolf Medek)