Tajemná slavnost.

Zikmund Winter

Vidíš duše na obzoru u jezera moře světel? Září vzduchem, září nocí jako velké slavné duše, v každé moře melodií rozehraných v nekonečno, nad nimi sní horizonty a pod nimi vlny pláčí... Tam daleko u jezera září nocí do studena, do šírá a slavnou nocí, pronikají dálkou větrů, magicky se vyjímají moře světel, moře světel... Vidíš je až sem, má duše, vidíš je, úzkostná duše? To je věčná harmonie, samý zvuk a samá touha, samé slavno, samá krása rozzářená do studena... Horizonty ozářeny, horizonty oslaveny, jezero je samý smaragd samou slávou, samou krásou... Vidíš, kterak v dálce září, vidíš, kterak září dálkám – ty máš závrať, malá duše? Je to mnoho mikrokosmu vidět slávu millionů? Moře světel, děsné moře, krásné moře nekonečné září vzduchem za obzory, září nocí do studena, jako moře velkých duší, skolébaných v harmonii...

Patří do shluku

viditelný, mystický, tajemný, tajemství, vegetace, tisíciletí, mlčení, magický, závrať, agonie

667. báseň z celkových 1655

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. III. Jak divuplná noc, jak velekrásná, (Rudolf Mayer)
  2. Noční chůze. (Adolf Heyduk)
  3. Závist. (Milan Fučík)
  4. Noc na moři. (Milan Fučík)
  5. NÁSTROJ HOŘÍCÍ. (František Taufer)
  6. TRAGIKA LÁSKY. (Zikmund Winter)
  7. Píseň o divokém máku. (Růžena Jesenská)
  8. V Noc celou probděla jste, srdce štkající (Rudolf Medek)
  9. PÍSEŇ. (Růžena Jesenská)
  10. Povzdech k měsíci. (Augustin Eugen Mužík)