Noc na moři.

Milan Fučík

Jak ráje zlatý květ v mé duši sladce voní(J6f) té noci čarovné a zvláštní vzpomínání(J6f) té noci mystické když domů jel jsem loni(J6f) a světla benátská již zhasla v moře pláni(J6f) Šla půlnoc Adrií jež velkým tichem spala(J6f) a byl to taký klid jak věčnosti či smrti(J6f) Jen lehkým šumotem se vlna rozšeptala(J6f) jak v rytmu precisním ji přída lodi drtí(J6f) To byla zvláštní noc Jak pro mne by jen byla(J6f) Na přídě byl jsem sám v kajutách všecko spalo(J6f) já stál tu jediný a jen má duše zpilá(J6f) ten zázrak viděla a oko moje plálo(J6f) Snad celý hvězdný svět žhnul na obloze tmavé(J6f) jíž sytá hebká modř se měkce na mne smála(J6f) a myriady hvězd tak byly skvěle žhavé(J6f) že sněmem kosmickým ta slavná noc se zdála(J6f) Loď tiše dýchala jen šeptem parostroje(J6f) jen vody sonata se v sladkých tónech chvěla(J6f) a v slasti blouznivé v tom tichu duše moje(J6f) až samým ku hvězdám se v štěstí rozletěla(J6f) Jen světců blaženství když ve tvář boží patří(J6f) se mohla rovnati má rozkoš extatická(J6f) já cítil duše má že s hvězdami se bratří(J6f) a tělu uniká ve vidma chimérická(J6f) Tu v snění mého čar pad zásvit jitra šerý(J6f) a zlatou záplavou se slunce ohlásilo(J6f) Na lodi rozproudil se zase život sterý(J6f) Mně velkou lítostí se oko zarosilo(J6f) Čím mohla duši mé být slunce jitřní sláva(J6f) jež vzešlo nádherné z vln lehce rozčeřených(J6f) a všednost turistů mu rouhala se žvavá(J6f) Já ještě cítil jsem v svých nervech rozžhavených(J6f) kosmickou horečku té nevýslovné noci(J6f) jež pro mne vzplála jen když všichni spali tupě(J6f) Já oči zavřel jsem a vůle prudkou mocí(J6f) jsem dále sníti chtěl Leč parník tiše supě(J6f) a páru pouštěje ze začeřených boků(J6f) jel dále k severu A já jsem skoro plakal(J6f) a nechtěl uvěřit že navždy mému oku(J6f) noc zašla jejíž čar mě ráje vůní zlákal(J6f) Byl konec pohádky Já domů se zas vracel(J6f) v svou smutnou malou vlast jež slunce nemá moře(J6f) a v melancholii se duch můj chabě kácel(J6f) v ten český smutek náš jenž zná jen vztek a hoře(J6f) v ten smutek zjitřený v němž marně rvem si vlasy(J6f) proč stále malí jsme otroci cizí moci(J6f) proč den je bez jasu proč není víra spásy(J6f) proč zítřka beznaděj i klid nám ruší noci(J6f) A denně bez konce mě touha k jihu pudí(J6f) tam dolů v slunce kraj kde žíznivýma rtoma(J6f) bych víno z Cypru pil a ženu tisknul k hrudi(J6f) vzduch moře věčně ssál však umřít chtěl bych doma(J6f)

Patří do shluku

viditelný, mystický, tajemný, tajemství, vegetace, tisíciletí, mlčení, magický, závrať, agonie

987. báseň z celkových 1655

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Povzdech k měsíci. (Augustin Eugen Mužík)
  2. KDYŽ NÁPOJ ÚNAVY... (Otokar Březina)
  3. NOC FILIPOJAKUBSKÁ. (Antonín Sova)
  4. LETNÍ SLUNOVRAT (Rudolf Medek)
  5. MĚSÍC (Růžena Jesenská)
  6. III. Jak divuplná noc, jak velekrásná, (Rudolf Mayer)
  7. ČERVNOVÁ NOC (Stanislav Kostka Neumann)
  8. NOC MĚSÍČNÁ... (Kamil Berdych)
  9. NOC BOUŘE. (Antonín Sova)
  10. DO NOCI (Růžena Jesenská)