Píseň ze čtvrti latinské.

Emanuel z Čenkova

Študenti celého světa, jaký to pestrý a vířivý dav! Co snů a nadějí vzlétá z duší těch nezkrotných, z ohnivých hlav! Večer je modrý a tichý a mně tu volno a svobodno tak, kavárna šumem vře, smíchy, místo hvězd plane v ní študentky zrak. Vidím tu geniů tváře, Dürery, Byrony, bledé Mussety, hýřilce i samotáře, poety, učence a grisetty. Hučí to, šumí jak v mlýně, v proudy své vábí mne věčný ten spád... (Ve vlasti mé, ach, jak líně, člověk by zapomněl býti tam mlád!) Bouřlivě zpívá tu mládí, Venuše rozplétá volně svůj vlas, Musa tu varyto ladí – jak by tu směšně zněl káravý hlas! Vidíš, jak v náruč si vine snědý hoch dívku svou, líbá ji v ret? Nesvrašťuj brvy! – To mine, genius snad to, jenž osvítí svět.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

valčík, sál, karneval, tančit, polka, parketa, tanec, čtverylka, bál, piano

490. báseň z celkových 549

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. POHÁDKA PORCELÁNOVÉ FIGURKY (Antonín Klášterský)
  2. První kapitola. (Josef František Karas)
  3. BALLADA. (Karel Mašek)
  4. MÁ TAŤÁNA. (Bohdan Kaminský)
  5. TŘI PODOBIZNY. (Josef Svatopluk Machar)
  6. XI. Svému sonetu. (Jaroslav Vrchlický)
  7. V měkkém a nadšeném, tichém snu básníka (Adolf Bohuslav Dostal)
  8. báseň bez názvu (Karel Leger)
  9. VE DVOU. (Karel Toman)
  10. Po lektuře. (Jaroslav Vrchlický)