Píseň ze čtvrti latinské.

Emanuel z Čenkova

Píseň ze čtvrti latinské.
Študenti celého světa, jaký to pestrý a vířivý dav! Co snů a nadějí vzlétá z duší těch nezkrotných, z ohnivých hlav! Večer je modrý a tichý a mně tu volno a svobodno tak, kavárna šumem vře, smíchy, místo hvězd plane v ní študentky zrak. Vidím tu geniů tváře, Dürery, Byrony, bledé Mussety, hýřilce i samotáře, poety, učence a grisetty. Hučí to, šumí jak v mlýně, v proudy své vábí mne věčný ten spád... (Ve vlasti mé, ach, jak líně, člověk by zapomněl býti tam mlád!) Bouřlivě zpívá tu mládí, Venuše rozplétá volně svůj vlas, Musa tu varyto ladí – jak by tu směšně zněl káravý hlas! Vidíš, jak v náruč si vine snědý hoch dívku svou, líbá ji v ret? Nesvrašťuj brvy! – To mine, genius snad to, jenž osvítí svět. [16]
Básně v knize Paříž:
  1. Na velkých boulevardech.
  2. Na náměstí Svornosti.
  3. Sen na terase kavárny Míru.
  4. Palais-Royal.
  5. Obrázek ze Jardin des plantes.
  6. Na Polích Elysejských.
  7. Píseň ze čtvrti latinské.
  8. V museu voskových figur.
  9. Arènes de Lutèce.
  10. Pařížanka.
  11. Zbožňovaná.
  12. Fantina.
  13. Podzim kokoty.
  14. Jitřní hlasy.
  15. Béranger.
  16. Nad knihou písní Aristida Bruanta: Dans la rue.
  17. Frygická čapka.
  18. Při zvucích Marseillaisy.
  19. Beati pauperes.
  20. Paříž.
  21. Duma u Sloupu Červencového.
  22. Před selankou François Bouchera v Louvru.
  23. Král zajatec.
  24. Marie Antoinette v Tuileriích.
  25. Před kathedrálou duchů.
  26. Kronika zámku ve Versaillesu.
  27. Pohádka vodotrysků.
  28. Marie Antoinette v Trianonu.
  29. Nedělní idyla měšťáků.
  30. Žena.
  31. Přechod přes Alpy.
  32. Vzpomínka ze školy.
  33. Požár Moskvy.
  34. Idyla ze Svaté Heleny.
  35. Padlý triumfátor.