Sen na terase kavárny Míru.

Emanuel z Čenkova

Sen na terase kavárny Míru.
V tom huku vozů, camelotů křiku já pařížského vzduchu zlaté víno pil a za večerů hvězdných na chodníku jak exulant jsem o vlasti pak snil. Před stolkem drobným velká Paříž vřela, nad šálkem kávy zřel jsem její shon a rej, jak vulkán žití šlehala i hřměla, v noc mizela jak lidstva epopej... Mně zdálo se, že nevrátím se více v tu zem, kde k boji zní jen pokřik tribunů, již barví frásemi své hrubé líce a o slavnostech tlukou do bubnů, že něžné básníky juž neuvidím, z jichž lýry nikdy nehřmí hněvu ryzí cit, po bouřných dnech,dnech že trpké plody sklidím, mít nebudu kam hlavu položit... Na cizím hřbitově tak nerušeně, jak Jindřich Heine, spáti budu v exilu a Paříž Siréna mne uspí denně, bych neslyšel vzdech Vlasti v mohylu... [11]
Básně v knize Paříž:
  1. Na velkých boulevardech.
  2. Na náměstí Svornosti.
  3. Sen na terase kavárny Míru.
  4. Palais-Royal.
  5. Obrázek ze Jardin des plantes.
  6. Na Polích Elysejských.
  7. Píseň ze čtvrti latinské.
  8. V museu voskových figur.
  9. Arènes de Lutèce.
  10. Pařížanka.
  11. Zbožňovaná.
  12. Fantina.
  13. Podzim kokoty.
  14. Jitřní hlasy.
  15. Béranger.
  16. Nad knihou písní Aristida Bruanta: Dans la rue.
  17. Frygická čapka.
  18. Při zvucích Marseillaisy.
  19. Beati pauperes.
  20. Paříž.
  21. Duma u Sloupu Červencového.
  22. Před selankou François Bouchera v Louvru.
  23. Král zajatec.
  24. Marie Antoinette v Tuileriích.
  25. Před kathedrálou duchů.
  26. Kronika zámku ve Versaillesu.
  27. Pohádka vodotrysků.
  28. Marie Antoinette v Trianonu.
  29. Nedělní idyla měšťáků.
  30. Žena.
  31. Přechod přes Alpy.
  32. Vzpomínka ze školy.
  33. Požár Moskvy.
  34. Idyla ze Svaté Heleny.
  35. Padlý triumfátor.