Při zvucích Marseillaisy.

Emanuel z Čenkova

Při zvucích Marseillaisy.
Na březích Rýna před mnohými roky za noci vzplály hněvné tvoje sloky, za jarní noci v duši nadšené. Létla jsi, písni, s vlající kšticí, přes lány vlasti, Furie mstící, rozpjala’s perutě své plamenné!... V žaláři dusném národ můj, ach, snivý za zády strážce zpívá zpěv svůj tklivý, před jeho zpurným zjevem zmlkne hned, za nocí mrazných sny se jen blaží, z okovů zvolna vyvléc se snaží bázlivě, ach, juž tolik, tolik let... [33]