Žena.

Emanuel z Čenkova

V ulici Chantereine v své ma vile(J5f) tak blízko tila podzimu še dech(J6m) ta sně Kreolka když zasmušile(J5f) tvář vadnou si prohlížela v zrcadlech(J6m) A touha života chvěla kyprým rtem(J6m) když pleť svou barvila žovým čidlem(J6m) Před zrakem kouzlila si skvě plesy(J5f) šum lesklých salo a zla divadla(J6m) leč osud dal nuznosť vikomtesy(J5f) a stáří chvátalo líc heb povadla(J6m) a ona chtěla žít v Paříži ječ(J6m) jak že rozkvet ve ři sluneč(J6m) Všem kouzlům koket ach se naučila(J5f) tak božsky vnadna exotickou gracií(J6m) svých vdě nem Bonaparta spila(J5f) jej rozohnila čarem měkkých linií(J6m) že v je ručí se jako hošík chvěl(J6m) a slávy fantomu na chvíli zapomněl(J6m) Tu vzplála rados jak kouzelnice(J5f) jež v báji z moci čar svých ple potichu(J6m) v ní jaře procitla zas šeň lvice(J5f) i šila se na dny slávy přepychu(J6m) před duší toužebnou no život hrál(J6m) v něj ved ji triumfem ten mla generál(J6m) Ta žena omládla Teď v blahu žije(J5f) a netesk že s ardou muž v dáli táh(J6m) jen jeho vavříny si na skráň vije(J5f) i libuje si v krvavých těch okrasách(J6m) a plýtvá úsměvy královna salo(J6m) když v daleku kdes hučí hymna kano(J6m) A ble Bonaparte v Italii(J5f) ach po stýskal si ji bohy zval svou(J6m) v svém srdci choval žárlivosti zmiji(J5f) a lásky portret v medaillonu na prsou(J6m) ten byl mu v bouřích bitev hvězdou naje(J6m) i amuletem kterým dobyl trofeje(J6m) Ó tehdy v lásce byl jak student sni(J5f) měl prud chvaty jak hrůz Othello(J6m) v své touze ženu zval v rej bitev di(J5f) a srdce sopeč mu hněvem vzkylo(J6m) když tušil koneč že že veselo(J6m) a z Paříže že by se ach nechtělo(J6m) Jej skrotit ula V ten čas kdy v stanu(J5f) v svých bo předvečer při rudém světle bděl(J6m) horeč dumaje nad skizzou plánu(J5f) a kliden zdánli přec v nitru svém se chvěl(J6m) v ten čas ta luzná žena plála rados(J6m) jak řec bohy ve středu slavnos(J6m) svou Paříž vášni tak milovala(J5f) hned z jitra šíc se na triumf veče(J6m) kdy vkročí majestátně do divadla(J5f) kde před ucti lid vstane v parteru(J6m) Po nových vavřínech muž v dáli kdes se hnal(J6m) a z kluzkých salo v stan svůj ji tkli zval(J6m)

Patří do shluku

francie, veličenstvo, napoleon, tuilerie, císař, revoluce, bourbon, paříž, rus, robespierre

165. báseň z celkových 535

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. VÍDEŇ. (Josef Svatopluk Machar)
  2. MARIE ANTOINETTE. (Josef Svatopluk Machar)
  3. VII. VLASY. (Josef Svatopluk Machar)
  4. OSUD (František Gellner)
  5. II. KOLOVRÁTKAŘ. (Antonín Sova)
  6. BALLADA O MIŤOVI A TRUBAČOVI. (Rudolf Medek)
  7. VÍDEŇ V OSMÉM MĚSÍCI VÁLKY. (Josef Svatopluk Machar)
  8. SVOBODA. (Josef Svatopluk Machar)
  9. NICOLAS CHAMFORT. (Josef Svatopluk Machar)
  10. STARÁ POHÁDKA. (Roman Hašek)