VÍM O BÁJNÉM LESE.

Julius Zeyer

Vím o bájném lese, každý paprslek kde se šerem třese jako polibek. Vím o jednom muži, jenž tam putoval, a pod planou růži sen ho v náruč zval. A v tom sladkém snění jako hvězdný skvost, červánků jak rdění květ mu z srdce vzrost. Vím o jedné duši, která těkala lesní tenkrát hluší, kouzla spřádala. Přilákána vůní uzřela ten květ, čarných očí sluní úsměv jí přelet’! S kořenem to kvítí bujně vytrhla a pak krutě v sítí tůně zavrhla. Trhla srdcem děsně bolest... Zvěděl spáč, veta že po vesně žití, propuk’ v pláč. Vím o pouští žhavé, kam se potácel a kde v noci tmavé zvolna zkrvácel.

Patří do shluku

babí, vlákno, pavučina, pavouk, nit, nitka, léto, opříst, jeseň, opřádat

215. báseň z celkových 377

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Co má bába povídala. (Jaroslav Vrchlický)
  2. Co víc? (Jaroslav Vrchlický)
  3. PÍSEŇ.*) (Svatopluk Čech)
  4. TOUHA PO SAMOTĚ. (Antonín Klášterský)
  5. DĚTSKÉ SNY. (Jaroslav Vrchlický)
  6. Melancholie večera. (Jaroslav Vrchlický)
  7. Snění v lese. (Alois Škampa)
  8. Kdys v dumách... (Růžena Jesenská)
  9. Pověz mi... (Růžena Jesenská)
  10. DVOJÍ OČI. (Antonín Klášterský)