V cypřiší šeru jež kolíbal vítr a zlatilo slunce(H6f)
Stésichóros seděl na omšené skále a kolem(H6f)
jako hejno tažných ptáků jež chystá se s křikem(H6f)
v podzim k letu v slunné kraje za daleké vody(H6f)
sbíral se pomalu lid ve stále rostoucích davech(H6a)
Tázavý pokřik jak udál se zázrak jímž jasného zraku(H6f)
pěvec zas nabyl po léta slepý nesl se rykem(H6a)
vzhůru až k lehce plujícím mrakům nesl se v dáli(H6a)
k horám až modrým kde bílá nymfa Echo ve sluji(H6a)
žerty si tropíc odpověď volala v zmatenou vřavu(H6a)
Stésichóros ale pozvedl vysoko lyru(H6f)
zasáh v stříbrné struny jež zeleným soumrakem kmitly(H6a)
bílé jak paprsky luny a kolem nastalo ticho(H6f)
básník ale počal takto píseň svou pěti(H6a)
v snivě šeřivém háji při šeptání prastarých stromů(H6a)
V svatyni která zpod palem zlatem a mramorem hoří(H6a)
vedl mne Apollův duch tam zachvátil silný jak vichr(H6f)
svatým šílenstvím bledou svou kněžku a velel mi takto(H6a)
jejími ústy při děsivém hřmění podzemních hromů(H6a)
Uprostřed lasturných peřejí věčně šumného moře(H6f)
ostrov Leuke leží na straně kde Istros své vody(H6f)
unaven dlouhou svou poutí truchlým barbarů krajem(H6f)
v temné hlubiny Pontu k sladkému poklidu valí(H6a)
Spásu svou hledej na pustém tom břehu Tam vzejde ti světlo(H6f)
které z očí tvých vyplaší tmu a zhojí tvou duši(H6a)
Poslušen pokynu plul jsem k pustým ostrova břehům(H6f)
Víra má pevná plašila hrůzu jež mátoha bledá(H6a)
tisící rameny po mně sáhala z vlhkého hrobu(H6f)
klátíc můj koráb dujíc vichrem a hrozíc mi smrtí(H6a)
uprostřed zpěněných peřejí v mlhách řvoucího Pontu(H6f)
Přistál jsem k břehu a bloudil dlouho hmataje cestu(H6f)
konečně mísil se šelest mnohých a mohutných stromů(H6f)
v hluboké dýchání moře a sladké slavíka lkání(H6f)
chvělo se stříbrné kouzlo dvojím pošmurným šumem(H6f)
Tajemný hvozd mne jímal hučící starou svou píseň(H6a)
pradávným vodám Teď slyšel jsem kroky jež nesly se blíže(H6f)
noha má stanula náhlým jak kouzlem srdce mé tlouklo(H6f)
tušením divným Vánek jak z kvetoucích zahrad mne ovál(H6a)
ruka vonná a chladná jak rozkvetlá růže se dotkla(H6a)
chorých mých víček Tisíc blesků projelo mozkem(H6f)
záplava světla drala se v oči Slasti bez konce(H6a)
Zraky mé prohlédly Podobně plujícím lotosů květům(H6f)
které své kalichy rozevírají růžové zoře(H6f)
obživly mrtvé mé zraky dotknutím zázračné ruky(H6f)
Světlem zpity hleděly kolem roníce slzy(H6f)
Tiše a velebně kráčela stříbrná luna po nebi(H6a)
jímala dřímavý les a v dáli se třesoucí moře(H6f)
v divuplný svůj závoj plynoucí z azuru nebes(H6a)
dolů na nyjící zemi a snivě blýskaly hvězdy(H6a)
mlhami závoje tkaného z paprsků bělejších sněhu(H6f)
V šeru pod starými stromy z nichž krápala perlami rosa(H6f)
stála lepá vysoká žena bílá jak mramor(H6f)
vlasy plavé jak hořící oblak při západu slunce(H6a)
spějící ručejem s temene líbaly bohatý peplos(H6f)
třpytný jak jiní na stromech a vonný jak kvetoucí růže(H6f)
Vínek rosou se blyštících viol věnčil jí čelo(H6a)
temnými řasami hořely vlahé zraky jí zlatem(H6f)
Vedle ní rek stál silný a krásný a podobný bohům(H6a)
Nesmrtnou slávou a jasem nehynoucího mládí(H6f)
svítila tvář mu a lepá žena zářila na něj(H6f)
úsměvem hvězdným pak hledíc na mě mluvila hlasem(H6f)
sladkým jak struny na lyře Orfea božského pěvce(H6a)
Vidíš mne Helenu před sebou tu o které jsi zpíval(H6f)
zpěvy jež kydaly hanu a hanbu na sněžný můj peplos(H6f)
čelo mé bílé a velebnou tvář mou podobnou luně(H6f)
Hustší byla slepoty zraků tvých slepota duše(H6f)
Nuže nechť zrak tvůj prohlídne dotknutím božské mé ruky(H6a)
zdráva buď duše tvá bleskem nehynoucí mé krásy(H6f)
Vidíš mne před sebou pěvče jak viděl mne plavý můj ženich(H6f)
vysoká brána když zlatého domu Tyndara krále(H6f)
hřmějíc jej vpustila v síň když den můj svatební svítal(H6f)
Vidíš mne před sebou státi bílou a zlatou a lepou(H6f)
s labutí šíjí a s zářícím okem jak byla jsem tehdy(H6f)
v svatební noci když dvanáct děvic krásných a hrdých(H6f)
zvučícím hlasem před dveřmi síně hymny mi pěly(H6a)
souměrně hlavami kývajíce s nichž splývaly vlasy(H6f)
černé a lesklé jak hvězdné roucho kmitavé noci(H6f)
vlasy dlouhé a měkké a propletlé jacinthů květy(H6a)
Vidíš mne před sebou pěvče jak viděl mne frygický Paris(H6f)
kterého Afrodita přivedla v neblahou chvíli(H6a)
v strmící Meneláa město slavného krále(H6f)
Zahořel Paris láskou jež v ssutiny pohřbila Troju(H6a)
neboť smyslů mne zbavila bohyně nutíc mě v útěk(H6a)
břehům ku dalekým otcovských luhů v cizinu pustou(H6f)
Marně Kassandra vnořila vidouc mě s cimbuří hradu(H6a)
zoufalé ruce své hluboko v modravé proudy svých vlasů(H6f)
divoce zježených podobných ve větru letící hřívě(H6f)
raněné lvice a šíleně řvoucí strhla si s čela(H6f)
zlatý svůj věnec a vrhla jej v prach neb viděla zřejmě(H6f)
zkáza bohů jak kráčela se mnou v Priamův palác(H6a)
Troja však vznešenou krásou mou zpita vítala hlučně(H6f)
Tyndara dceru a nedbala bouře jež kráčela za mnou(H6f)
temná jak noc a s krvavým osudem v hlubokém klíně(H6a)
Nechtěla Troja i tehdá mi klnout když přistály lodě(H6f)
k břehům nesoucí achajských reků bohatý výkvět(H6a)
tehdá i vstávali starci v dlouho plynoucích rouších(H6f)
s kamenných sedadel svých u skaiské brány by k pasu(H6a)
klonili hlavy před Helenou lakedaimonskou když požár(H6f)
vznícený osudnou krásou její juž vysoko k nebi(H6f)
k plujícím oblakům šlehal a nesmírný bolesti výkřik(H6f)
trojanských žen nad padlými syny po široké pláni(H6a)
zazníval Já ale zírala truchlá s tesknotou v srdci(H6f)
s věže na frygické luhy kde v hustých kotoučích prachu(H6a)
krvavá vražda denně kácela bohatou sklizeň(H6a)
k dunící zemi a uprostřed hrůzy a zuřící smrti(H6f)
hledalo oko mé upřeně vysokou postavu muže(H6f)
který duši mou plnil a jehož jméno mi znělo(H6a)
ozvěnou sladkého zpěvu v pustém a divokém lese(H6f)
Uprostřed hrůzy a zkázy a lomozu třeštících zbraní(H6f)
vznešen a velký jak bůh a čarný jak hvězda byl Achill(H6f)
schvátil celou mou bytost Já zmírala láskou a touhou(H6a)
Achill bloudíval podoben lvu kol vysokých hradeb(H6a)
pokrytý prachem a krví po obrovském boji a zíral(H6f)
vzhůru na cimbuří věže kde bledá a lepá já stála(H6f)
bílá se zlatými vlasy a zlatým zrakem jenž hořel(H6f)
unyle hvězdně pod závojem dlouhým podobným mlze(H6a)
Největší z Achajských šíj svou sklonil před hrdou mou krásou(H6f)
bohyní byla jsem jeho snivým a pošmurným zrakům(H6f)
Přišel pak osudný den kde zasáhla Parise střela(H6f)
bohorovného muže Oko mé vidělo klesnout(H6a)
Achilla v prach Já slyšela Nereid vzlyk a nářek(H6a)
stříbronohé Thetidy lkající na břehu moře(H6f)
slyšela žaloby Mus u mohyly božského reka(H6f)
dlouhý Achajských pláč a jásot frygických mužů(H6f)
Málo jsem dbala pak Trojy planoucí požárem rudým(H6f)
Hořící Ilion neměl dost žáru by usušil slzy(H6f)
tekoucí z očí mých Skryla jsem tvář do zlatého moře(H6f)
dlouhých svých vlasů a ležela v prachu a ždala že Troja(H6f)
bídnou mne pohřbí do trosek svých chrámů z nichž prchali bozi(H6f)
Dotknutí Meneláovy ruky mne zbudilo k žití(H6f)
Temný divý jak lev stál přede mnou z očí mu blesky(H6a)
sršely blesky šlehaly z meče jímž mával nad hlavou(H6a)
Velký a hrozný byl v rudém dešti jisker jenž padal(H6f)
s hořících střech Já ale hleděla klidně na zbraně(H6a)
hrozící hrudi Vonná má ruka dělila ve dvé(H6a)
divoké proudy mých přes líc na kolena plynoucích vlasů(H6f)
Zlatou jich záplavou vyplula vzedmutá ňadra má bílá(H6f)
jako labuť která se purpurným západem míhá(H6f)
zářící jako luna jež vychází z étheru hloubi(H6a)
Padaje k zemi zařinčel meč a přemožen ved mě(H6a)
pokorně choť můj hořícím Iliem k achajským lodím(H6a)
Nová tam číhala nebezpéč v stínu děsivé noci(H6f)
Hellenů davy vítězstvím zpity a lačny po vraždě(H6a)
stály na břehu a tisíce rukou trčelo vzhůru(H6f)
každá z těch rukou třímala kámen a měla na mne(H6f)
tisíce očí hořelo záštím a hrozilo smrtí(H6a)
Avšak dlaně ty klesly dlaně jež volaly pomstu(H6a)
krvavou pomstu na hlavu Heleny za padlé reky(H6a)
kameny padaly tiše do písku kde šumící moře(H6f)
šplounajíc hru s nimi má a výkřik obdivu zazněl(H6f)
rudě planoucí nocí když vztýčíc hrdě svou hlavu(H6a)
klidně jsem stála noříc bílé své nohy do jasu(H6a)
modravých vln jež pokorně zmíraly vzdechem a pěnu(H6a)
třpytnou na dlouhý můj zlatem protkaný házely peplos(H6a)
Zázrakem krásy mé měnily achajské kletby se v hymny(H6f)
Žárlivou rukou Meneláos mi přehodil závoj(H6a)
kterým jak oblakem luna zářila velebně krása(H6f)
tváří a okrouhlost údů jichž pohyb se podobal hudbě(H6f)
Takovou vřavou hřměla ta chvála že utonul pláč v ní(H6a)
zajatých žen a smrtelný chrapot hynoucí Trojy(H6a)
Povždy tak vítězem byla má krása a vítězem bude(H6f)
V dobách všech příštích budou se srdce zachvívat jménem(H6a)
Heleny Lediny dcery a každá ruka jež zvedne(H6f)
proti mně kámen bezmocně klesne když fantóm mé krásy(H6a)
mlhami mihne dávno minulých časů A čistě(H6a)
bude se obraz můj velký vznášet nad prouděním věků(H6f)
neboť jest ryzá krása tak vznešena původem božským(H6a)
povždy že zůstane čistá jak éther a nebeský azur(H6f)
kterého dosáhnout nemůže prach ni třísniti bláto(H6f)
Věz to a odejdi pěvče zhojen a s jasnými zraky(H6f)
Mezi smrtelné jdi a hlásej cos slyšel a zjev jim(H6a)
pravdu že žiju zde blažena po boku reka jejž duše(H6f)
moje zvolila trávíc se plamennou touhou O řekni(H6a)
těm již žijou na zelené kvetoucí zemi že Achill(H6a)
největší bohatýr věků chotěm nejkrasší ženy(H6f)
Řekni jim tam že v ideálů čarovném kraji(H6f)
jasněj nad slunce vychází to co zapadlo v prachu(H6a)
mateřské země Řekni jim tam že v krajině báje(H6a)
napraví vše se co na zemi tupý pokazil osud(H6f)
Těmito slovy končíc upřela zlaté své zraky(H6a)
nyjíc na Achilla tvář jež vzplanula jako když měsíc(H6a)
vynoří disk svůj z šera hustých podzimních mraků(H6f)
Oba posvátné stíny nad všechny smrtelné šťastni(H6a)
kračeli nyní v hlubinu modře kmitavých lesů(H6a)
v kterých slavíci lkali a dlouho ještě jsem viděl(H6a)
oba jak šerem se brali Achill mohutný rek a(H6f)
Helena se zlatým zrakem v němž závratně éther se hloubil(H6f)
zrakem v jehožto temnu se hvězdami rojily touhy(H6a)
S povzdechem vrátil jsem kroky k břehu kde úsvitem moře(H6f)
bíle pod opálným nebem se dmulo z hluboka řvoucí(H6a)
Koráb mne donesl k otcovským luhům a nikdy má ústa(H6f)
Heleno nemohou přestati slávu tvou pěti a chválu(H6f)
bílá ty labuti plující nesmírným obzorem věků(H6f)
zlatozraká ty hvězdo svítící kouzelně lidstvu(H6a)
úchvatný zvuku při kterém se v nadšení zachvěje srdce(H6f)
Chud jsem a nemohu jiných ti přinésti darů než zpěvy(H6f)
které harmónické Musy mi vyluzují z dna duše(H6a)
Vezmi ó za vděk Vždyť zpěvy jsou největším nejkrasším darem(H6f)
věčně žijícím bohům jež smrtelník poskytnout může(H6a)
Dopěl tak Stésichóros a srdce všech vzplanulo touhou(H6f)
snivou a tichou a zraky všech zíraly do hloubi nebes(H6f)
ždajíce uvidět trojské Heleny bělostný fantóm(H6f)
větvemi dumavých cypřiš jež kolíbal s šelestem vítr(H6f)
které rudě zlatilo k horám se klonící slunce(H6f)