OSSIANŮV NÁVRAT.

Julius Zeyer

Nad vřesem porostmi pahrbky(J5m) nad hvozdem nad dálmi horami(J5m) stál pl síc v tichu velebném(J5m) Zem dřímala a ti je s ní(J5m) leč tr v lesích bděl a noč pták(J5m) tam ob čas zaskuhral tak příšer(J5m) Jak blud duše křik zněl ten skřek(J5m) Když tr zavál probouzel se les(J5m) a v douti svém plašila se zvěř(J5m) na okamžik když di houknul pták(J5m) Pak opět všeho zmocňoval se sen(J5m) a ticho vládlo le s měcem(J5m) v lů noci ticha samoty(J5m) se zjevil muž To sva Patryk byl(J5m) Že posled svou ny konal pouť(J5m) to děl vnuknutím že připraven(J5m) jej čekal hrob anlem vykopán(J5m) na hoře vyso to děl též(J5m) Sen byl mu zjevil vše Teď bral se tam(J5m) Kdy z lesa vyšel ral kolkolem(J5m) zda hora Or ješ daleka(J5m) a za pahrbky uviděl ji čnít(J5m) mlh nočních voje ji halily(J5m) však na vrcholku le hořela(J5m) vel ře Patryk usmál se(J5m) On děl co to světlo zname(J5m) To bylo roucho toho anla(J5m) jenž do hrobu jej uložiti měl(J5m) Klid vel v jeho duši hostil se(J5m) jak podzimho slunečho dne(J5m) když blankyt bez oblaku průhled(J5m) a sní v tuše nyje příroda(J5m) Duch klid byl však lo znave(J5m) po odpočinku krátkém toužilo(J5m) a sva Patryk místo hledal si(J5m) kam ulehl by ly nabyt chtěl(J5m) pro další pouť na přík hory chlum(J5m) A hle kolem uzřel na svahu(J5m) trosk obrovských převal skupiny(J5m) sloup ležel na slou a trhliny(J5m) zdí omšených a polo sesutých(J5m) šer propoušly lunných paprs(J5m) do prosto kde čer dumal stín(J5m) Dům krá dávných slavných v Erinu(J5m) dům kdy krále Finna v ssutinách(J5m) tak ležel pust A vítr plakal v něm(J5m) a bodlák v síních rost a šuměl buk(J5m) kde kdy zpíval bard a hnízdil had(J5m) kde v dávnu hříval krb a bydlil vlk(J5m) kde stolec stával povale v rmut(J5m) Nad zašlé slávy hrobem světec vzdych(J5m) a branou dro se v prach a rum(J5m) bral povlovným se krokem Vešel tam(J5m) kde skvě kdy síň se pyšnila(J5m) sta hos ma v ši klín(J5m) bez stropu byla kapraď rostla v ní(J5m) však v kruhu velkém křesla kamen(J5m) tam posud stála v prostřed ješ sloup(J5m) puk k nebi čněl a jeho stín(J5m) jak dru čer ležel na zemi(J5m) Klek sva Patryk s tichou modlitbou(J5m) Tvář jeho v pokornosti schýle(J5m) se porosených travin dotekla(J5m) a slova vrou z duše stoupala(J5m) tu hle dusot ko vyrušil(J5m) jej z roz plašil modlitbu(J5m) a vnitř jakýs hlas mu velel hleď(J5m) a uzalo cos jak zjevu prst(J5m) na místo vedle brány sboře(J5m) buj stál tam v jasu ce(J5m) a hrabal nohami pak ale stál(J5m) jak vytesán ze skály nehyb(J5m) Tak náh byl ten zjev že zdálo se(J5m) že ze ze byl vyrost zrakem(J5m) Na oři vztyčila se postava(J5m) již sva Patryk nebyl viděl hned(J5m) neb byla ku zemi se sklonila(J5m) jak pozdravem však teď když sela(J5m) tak nehyb jak jenž nesl ji(J5m) teď sva Patryk poznal že to rek(J5m) Byl v pl zbroji muž jeho tvář(J5m) však ble byla pláčem zrose(J5m) a v náručí mu harfa ležela(J5m) Zjev mohut však pln byl měkkosti(J5m) Bol jeho dojal Patryka(J5m) krok učinil mu blíž a zal se(J5m) Ve jménu božím mluv kým reku jsi(J5m) Proč truchlíš zde v té noč samo(J5m) Rek vzdychl z hluboka pak plynula(J5m) mu tato slova ze rtů pomalu(J5m) Dům tento kolébkou mých ot byl(J5m) a ny pouš jest a hrobem jim(J5m) U toho sloupu sevala vždy(J5m) máť předra tři kroky od krbu(J5m) kde posvát plál oheň Bardo(J5m) zde u nohou pokyn čekali(J5m) by směli jeden nebo dru z nich(J5m) tiše ti mezitím co tam(J5m) v těch širých kruzích křesel z kamene(J5m) se bohaři s otcem radili(J5m) o velkých bojích slavných pravách(J5m) Mým otcem Finn byl cha Erinu(J5m) Jsemť Ossian Snad moje jméno znáš(J5m) Pak zjevem jsi ne živým člokem(J5m) stín z hrobu vsta sva Patryk děl(J5m) Vždyť dvě stě let co odešel král Finn(J5m) pod mohylu a dvě stě tomu let(J5m) co jméno tvoje žije v pati(J5m) Co při mezi ži zpět(J5m) A Ossian Neznámť posud smrt(J5m) Stín nejsem Žilami mi prou krev(J5m) a srdce bije v prsou žalost(J5m) Div zdá se ti že čas ušetřil(J5m) Slyš tedy vše co se mnou lo se(J5m) A opět vzdych a mlčel okamžik(J5m) pak ale mocným proudem sula se(J5m) mu tato slova z úst jak zpěv slap(J5m) Boj památ jenž zuřil u Gavry(J5m) v němž kmeny erinské k zniče(J5m) se pokaly šíle ten boj(J5m) porval kru všechny naje(J5m) Můj syn v něm kles ach sotva vykvet(J5m) z let dětství v mnohoslib jinošství(J5m) Jak mladých kvě chu ničí mráz(J5m) když hle v jarních nocích vra se(J5m) na sma luh tak tebe skolil meč(J5m) můj Oskare v tentýž chmur den(J5m) tvá la zlomena ó lide můj(J5m) ta la kte prvky v mohut(J5m) a krás celek spojit dovedla(J5m) jež velkou vlast na slávy podstavec(J5m) v tvář světu postavila na podiv(J5m) U Gavry kleslo štěs Erinu(J5m) do hluboho hrobu Rozpadla(J5m) se moc říš jen částky zbyly z nás(J5m) jak střepy z někdy sva doby(J5m) Noc byla v duši noc beze hvězd(J5m) s otcem svým se vracel v tento dům(J5m) Zde chtěl jsem pohřbít život zniče(J5m) zde v úkrytu své slzy provat(J5m) zde čekat na smrt spásu jedinou(J5m) My vraceli se sem a s námi šel(J5m) voj slavných Fe zbytek posled(J5m) těch boha silných jako bouř(J5m) Byl slun den a ptáci zpívali(J5m) na porosených keřích kouzel(J5m) se jitro smálo s nebe když jsme tam(J5m) na pokraj lesa došli domu v tvář(J5m) My stanuli my zrakem tali(J5m) krov dra památkami na dra(J5m) v tom hle zamihl se kůň(J5m) a letěl jako oblak proti nám(J5m) Stál před mi a va sela(J5m) mu na hřbe tak moc spani(J5m) že podiv jal nás posud nezná(J5m) Tvář je jako hlohu květ(J5m) se rděla jitřenkou a slun zrak(J5m) byl hlubo jak modro jezera(J5m) Na plavých vlasech plála koruna(J5m) a hedbáv pláš zlatem třpytil se(J5m) Když vila ten vel obdiv náš(J5m) zrak sklopila i hlavu jako květ(J5m) při tru Otec můj však děl(J5m) Co hledáš zde a jak jest jméno tvé(J5m) Mně zlatovla Niam říka(J5m) tam daleko v mé vlasti pravila(J5m) a je hlas měl kouzlo tako(J5m) že mal jako v pouta ze zlata(J5m) sny zbouzel v duši touhy nezná(J5m) zvuk jeho v neurčito bil (J5m) jak ptáka zpěv za sebou(J5m) do hloubky hvozdu v tajupl šer(J5m) My tili že s námi lo se(J5m) co vysvětliti nemoh nikdo z nás(J5m) Finn všecek dojat zmaten zal se(J5m) Kraj kte chlu se tvou vlas být(J5m) Tam pravila za mořem hlubokým(J5m) kam slunce zapa doma jsem(J5m) luh mlá věčho jest království(J5m) kde otec vládne můj Pak mlčela(J5m) však duši mou vír moc zachvátil(J5m) před zrakem mým se mihla vidina(J5m) sen luz Viděl jsem luh blažených(J5m) Báj tedy nebyla ta dáv zvěst(J5m) o kraji šťastnějším kde skutečnost(J5m) se podobala touhám bás(J5m) Co hlá zpěv co zjevuje nám sen(J5m) to žije še krása vtěle(J5m) Mně zdálo se že křídla rostla mi(J5m) že daleko již za mnou chmur zem(J5m) A mezi tím co moje myšlénky(J5m) se hnaly tam jak k slunci oblaka(J5m) se z klína vlhkých dolin zdviha(J5m) král Finn se vy zal s podivem(J5m) Co zlatovla Niam mohlo (J5m) sem kat mi lidi nešťast(J4m) od luhu blažených A paprslek(J5m) ten slun krás Niam vzdychla si(J5m) a tiše tiše zašeptala pak(J5m) Mne láska vedla sem Zas mlčela(J5m) zor je sklopil se a slzy dvě(J5m) zpod řas vytryskly sléz pravila(J5m) Zvěst o pěvci a reku velikém(J5m) k nám došla dolela nevím jak(J5m) a jej miluji Ach třikrát žel(J5m) že cestu snad jsem mar konala(J5m) na ostrov váš Snad zhrdne mnou zví(J5m) že samovol jsem jej hledala(J5m) Bez ho však se do nevrátím(J5m) ó raděj smrt na sebe přivolám(J5m) Tu Finn a no a posléz (J5m) tak zvolali jsme všichni vespolek(J5m) Trest z naší ruky zasloužil by ten(J5m) jenž z očí tvých by slzy vynutil(J5m) My přísame to sloužiti(J5m) A Finn se ptal Kdo jest ten blaže(J5m) Jest to tvůj syn hned Niam zvolala(J5m) a hledíc na mne takto šeptala(J5m) Pojď se mnou Ossiane otec můj(J5m) svou korunu ti vloží na skrá(J5m) Ty nikdy nezvíš co je stáří smrt(J5m) Luh mlá věčho vo pojď(J5m) Čar je vzduchem je tam životem(J5m) a všechny touhy své tam ukojíš(J5m) a všechny sny se skutkem zje ti(J5m) Tak šeptala a neslov čar(J5m) v hlase zněl a neslov zář(J5m) v očích svítila Svit sluneč(J5m) mi srdce plnil chmury prchaly(J5m) že syn můj klesl v prach že Erin můj(J5m) jak v moři krve tonul zapomněl(J5m) jsem hle byl jsem takým kouzlem jat(J5m) že všechno stínem mlhou zdálo se(J5m) neviděl než ji a onen luh(J5m) o kterém od pradávna lid(J5m) s tebou jdu Niam zvolal jsem(J5m) Když otec můj a Feni slyšeli(J5m) hle slovo je ple(J5m) tu jako ze sna probudili se(J5m) a třikrát v slzách da zvolali(J5m) lesy ozvěnou se zachvěly(J5m) ale sedl k ní a kůň(J5m) jak břemeno by dvo netil(J5m) se okamži v ta útěk dal(J5m) že hvozdy otcův dům a pahrbky(J5m) se jen jen haly a za sebou(J5m) slyšel opět Finnův vel hlas(J5m) a dru svých jak třikrát křikem(J5m) k smrti smutným žal svůj jevili(J5m) Mně slzy vytryskly s jistotou(J5m) jsem doufal že je opět uhlídám(J5m) Kůň letěl jako oblak trem hnán(J5m) Dřív pustinou jsme jeli zelenou(J5m) kde stromy šuly kde kapra(J5m) se vlnilo a ptáci zpívali(J5m) pak pouš druhou putovali jsme(J5m) tou modrou pouš mořem nazvanou(J5m) kde samo jara kouzlo přemoc(J5m) ni stébla neutvoří mota(J5m) kde věč v lů věč šumném dlí(J5m) A kůň náš letěl proudy vlnami(J5m) tak bezpeč jak drahou po suchu(J5m) bez oddechu jel bouří pohodou(J5m) jak při hvězdách tak v slunce úpalu(J5m) z bílých pěn se jevil opět břeh(J5m) Luh mlá věčho Mám popsati(J5m) tvým smyslům vyčit co chápat jim(J5m) by trud bylo čit zla dům(J5m) v němž otec vládl krás Niamy(J5m) Ty zahrady v nichž ptáci ohni(J5m) na smaragdových stromech řících(J5m) jak lidi mluvili Kde duho(J5m) se brány klenuly a kaž z nich(J5m) do sem vedla divy plných(J5m) Sluch tvůj by znaven slouchat odepřel(J5m) Mně bylo hy tam jak do slunce(J5m) bych planouho věč zříti měl(J5m) s Niam uprchl z té nádhery(J5m) My králův zanechali skvou dvůr(J5m) a luznou hledali jsme samotu(J5m) My milovali ce le klín(J5m) kde snila jezera a hlubo(J5m) a mod sluje v jejichž svatyni(J5m) slap stříbr svou seň jas pěl(J5m) neb zla ruda dra kameny(J5m) ve stěnách stínem jiskry laly(J5m) Tam blaze žili jsme po dobu as(J5m) jež rokem zdála se mi na to však(J5m) se touha ho srdce zmocnila(J5m) kraj uvidět svůj rod sta dům(J5m) kde otec sám u krbu tesk as(J5m) kde druzi moji po mně touží snad(J5m) Na počátku tlumil bol a stesk(J5m) však Niam uhodla co hnětlo mne(J5m) když touha moje rostla víc a víc(J5m) a sama prosila bych promluvil(J5m) můj bol snášet nemohouc(J5m) Když slyšela z mých úst co tušila(J5m) tak dávno juž v pláč vel propukla(J5m) a posléz tak mi Niam pravila(J5m) Ó nemysli že Erin tím čím byl(J5m) když se mnou odešel jsi no(J5m) i otec tvůj juž dávno neži(J5m) Dům tvůj je pust i sami boho(J5m) jak ti již sloužili jim zašli juž(J5m) s podivením naslouchal jak báj(J5m) se zdálo mi co Niam pravila(J5m) a s úsměvem hlavou potřásal(J5m) Však Niam takto pravila mi dál(J5m) Můj Ossiane jdi sám uvidíš(J5m) Ty teskniti bys jinak nepřestal(J5m) svoluji bys šel však vrať se zas(J5m) Slz hoj proud bránil mluviti(J5m) však přemohla se ko přivedla(J5m) jenž nás byl nesl na luh mladosti(J5m) jenž nás byl nesl v květnou samotu(J5m) Hle Ossiane Niam pravila(J5m) na luhu mlá všeho hojnost jest(J5m) jen jedno na něm schá totiž čas(J5m) On nikdy nezavadil o náš břeh(J5m) Ty pe poznáš co tím říci chci(J5m) mezi lidi zase vrátíš se(J5m) kde on tak kru vládne přemoc(J5m) Jdi Jedno však si dobře pamatuj(J5m) noha tvá se ze nedotkne(J5m) Ty s ko nesmíš chceš li opět sem(J5m) Jakmile s ko toho seskočíš(J5m) jsi věč ztracen pro mne pro náš kraj(J5m) na rod čí stáří tvé(J5m) dny kterýms ušel smrti spojenci(J5m) My loučili se Sed jsem na ko(J5m) a on mne nes jak oblak kte hnán(J5m) jest silným vichrem Nuž přišel sem(J5m) poznal hy danku těch slov(J5m) jež Niam pronesla tam za mořem(J5m) Čas ne stan na luhu mladosti(J5m) a proto minula dvě stole(J5m) bez ho do a doby moc(J5m) jež na Erinu přerodila vše(J5m) šla beze stop kolem osoby(J5m) Ó Erine mých dnů kde jsi kde jsi(J5m) Kde otec můj Kde Feni Kde náš dům(J5m) Kde bozi kteří svati byli nám(J5m) ptal se po nich ptal se po otci(J5m) po boharech ho rodu(J5m) a li hlavou potřásali jen(J5m) a jeden z nich mi pravil Cizinče(J5m) z těch po kterých se žeš jako stín(J5m) cos stalo jen v písních v po(J5m) My neme zda žili v prav kdys(J5m) ti no a Finn a Ossian(J5m) Snad mysl to snících bás(J5m) Tak pravil mi ten muž tlumil pláč(J5m) Ó Erine Můj otče Druho(J5m) A vy ó staří bozi ach kde jste(J5m) Dny přítom jsou horší minulých(J5m) Jak oblaka jste zašli jak ten dům(J5m) vy v prach jste rozpadli se za(J5m) Tak v tichou noc žaloval Ossian(J5m) a sva Patryk dojat šil jej(J5m) Ó netruchli děl hem určitým(J5m) že kráčel čas jak řeka va se(J5m) Juž druido v pradávnu tušili(J5m) že za mohylou krasší če svět(J5m) že život vyšší žít nám po smrti(J5m) Šer pou bylo drui tuše(J5m) teď hvězda pravdy ří nad mi(J5m) Že zašli bozi kteří byli lží(J5m) ó za to kuj Bohu prav (J5m) jež byla dřív než světa počátek(J5m) Hleď na mne Ossiane jsemť ten(J5m) jenž světlo přines do tmy na Erin(J5m) Erin miluji tak horouc(J5m) tak neskonale draze nade vše(J5m) jen Boha Krista pravdu stavím výš(J5m) a protože ten lid tak miluji(J5m) modly jeho cel ničil blud(J5m) jenž mezi pravdou stál a mezi ním(J5m) spasil lid tvůj Erin no vstal(J5m) z trosek temných z blu krvavých(J6m) vidím Erin v záři posvát(J5m) jak sví rodům v dnech budoucích(J5m) vím že kráčím hrobu svému vstříc(J5m) a proto posledním svým dechem zde(J5m) a to v tvář ó reku zašlých dnů(J5m) žehnám Erinu Buď ze ta(J5m) na ky šťastna Bohem chrána(J5m) miziš kaž skvrna s povrchu(J5m) A mezi tím co Patryk horoval(J5m) své sva ruce k nebi vznášeje(J5m) hle vel světlo zařilo tak(J5m) že luna bledla v jeho čisto(J5m) a mezi tím co zmíral světce hlas(J5m) hle trosky kolem začaly se chvět(J5m) a při rachotu šedých balva(J5m) se zvedla z rumu modla obrovská(J5m) Mech pršel z ní jímž byla obrost(J5m) líc je chmur objevila se(J5m) a tem zvuk jak hromu du(J5m) rtem vycházel jak chrapot smrtel(J5m) Jak skála proti světci strla(J5m) a zdálo se že na něj ří se(J5m) On tiše ale pravil Couvni Zpět(J5m) a modla stála nehyb(J5m) pak po třikráte sebou zachvěla(J5m) a začala se bořit do ze(J5m) Tu vzkřikl úzkostli Ossian(J5m) Ó běda sta slávy posled(J5m) tu stopa mi pod zem da mi(J5m) Před bohem tím čelo klaněl kdys(J5m) v dnech šťastnějších Ó kru přítomnost(J5m) Ty muži moc popros temnou zem(J5m) by přestala jej hltit Zachraň jej(J5m) Tu spěchal sva Patryk s úsměvem(J5m) ku boří se modle v obrovská(J5m) prsa vyryl ostrou hla kříž(J5m) a ona le nenořila se(J5m) do chvě se ze stanula(J5m) a je pošmur a kru tvář(J5m) se okamži v úsměv změnila(J5m) a jasnou stala se a v pokoře(J5m) se hlava je tiše sklonila(J5m) Tu schýlil Ossian též čelo své(J5m) a zašeptal Tvůj Bůh buď Bohem mým(J5m) v mém srdci hle rozední se(J5m) Ó pozvedni své ruce žehnej mi(J5m) a za mne pros a za tu drahou zem(J5m) Bůh miluje zřej vidím to(J5m) A sotva že tak zvolal zaplála(J5m) nad ran zoru žovější zář(J5m) a v dešti padacích jasných hvězd(J5m) stál svět cherub v zlatém br(J5m) nad hlavou val dlouhou korouhví(J5m) jak moře zelenou z jejíchžto řas(J5m) se harfa stříbrem tka třpytila(J5m) To Erinu byl strážce vzneše(J5m) to Erinu byl prapor posvát(J5m) A sva Patryk na kolena kles(J5m) a pravil takto Milost velikou(J5m) Bůh ulil mi Posel zjevil se(J5m) on přišel aby dones modlitbu(J5m) mou posled před sva Boha trůn(J5m) Tři slova Pane k to vylám(J5m) do hvězd še z bezdna pokory(J5m) Ó vyslyš je Za ostrov zele(J5m) z duše modlím se Nuž přede vším(J5m) ó Pane dej světlo pravdy vždy(J5m) nad touto ze sví v čisto(J5m) Po těchto slovech anděl usmál se(J5m) a ce nebe jeden plamen byl(J5m) jak zlato čis Zvolal Ossian(J5m) To světlo plá jak Boha krás slib(J5m) A Patryk le tak se pomodlil(J5m) v lesích nám u moře na luzích(J5m) zpěv neumlkne nikdy harfy zvuk(J5m) Jest je jeve skrytých pravd(J5m) a hudba duši nese To blíž(J5m) ó vel Bože můj Když domluvil(J5m) zas anděl usmál se a hromo(J5m) jak bouře stříbrozvukých černých strun(J5m) se vel harmonie ozvala(J5m) tak duše ma mystická(J5m) že zdálo se že hvězdy zaly(J5m) tam nahoře na ni nebes(J5m) že změnily se v zla slaky(J5m) a obloha že byla mod les(J5m) Tím sladkým kouzlem velkým tajemným(J5m) se Patryk zachvěl zachvěl Ossian(J5m) když zmíral zvuk jak moře u(J5m) po vel bouři Patryk vzpřímil se(J5m) a zvolal Slyš ó Bože největší(J5m) teď prosbu mou Ó Pane vyslyš mne(J5m) nikdy jařmo cizích ro(J5m) můj Erin nepozná ni otroctví(J5m) Ta slova sotva na rtech dozněla(J5m) když ejhle cherub tvář svou zahalil(J5m) a na zem z rukou jeho prapor kles(J5m) Zář světla shasla anděl odletěl(J5m) a místo harmonie stříbr(J5m) tmou tr zalkal síc zašel v mrak(J5m) Tou no cos jak pochod dulo(J5m) sta vo divokých a z náhlých mlh(J5m) se oči bezčetné tak si(J5m) jak divých drav lesních blýštily(J5m) a noha obrovská se zjevila(J5m) a šlápla na korouhev erinskou(J5m) Ta vidina se mihla blesknutím(J5m) pak bylo pusto tma a hluchá tiš(J5m) Vstal sva Patryk smut ble byl(J5m) však pravil tiše Pane nereptám(J5m) Před Ossianem stál a pravil mu(J5m) Ty na věčho mlá šťast luh(J5m) se vracíš Ossiane dodal pak(J5m) do hrobu se beru Kaž z nás(J5m) tam odchá kam srdce pu jej(J5m) A velkým zrakem ral na reka(J5m) Ten stlumil pláč svůj a tak odtil(J5m) ru jdu tam kam pu mne(J5m) srdce rozva boles(J5m) Tak volaje se s ko na zem vrh(J5m) a la jeho muž krásy zjev(J5m) jej opustily bleskem mžiknutím(J5m) Kůň jeho zmizel Ossian však sám(J5m) kmet vetchý ny klekl před světcem(J5m) Co jest mi le věč mladosti(J5m) luh blaže Tak pravil s povzdechem(J5m) Zde blaho můj Erin nešťast(J5m) A rod zemi dotekl se rtem(J5m) Ó měj můj prach sladce zašeptal(J5m) A sva Patryk ruce položil(J5m) mu na hlavu a slzou pokřtil jej(J5m) Jak ru jiskra uhlem blou(J5m) než shas posléz v popel změ se(J5m) tak jiskra života se hala(J5m) na tváři Ossiana zaplála(J5m) pak skryla se zablyskla zmizela(J5m) Kles mrtev na zem rozpadl se v prach(J5m) a tr zadul Sva Patryk stál(J5m) sám v sebe ztracen posléz hlavu zved(J5m) Hle těž čer mrak se rozstoupil(J5m) a slunce vycházelo Patryk děl(J5m) Jak tento mrak Bůh jařmo rozpol(J5m) libo bude mu Nad Erinem(J5m) pak v zla slá bude volnost plát(J5m) Bez utrpe ne spásy snad(J5m) Že nezahyne ostrov zele(J5m) zdá se mi jistotou Vždyť slíbil Bůh(J5m) že za úděl mu pravdu a zpěv(J5m) Dva paprsky To ce světlo jest(J5m) s hlavou sklonou a pomalu(J5m) se sva Patryk bral na další pouť(J5m) tam k hoře Or kde jej čekal hrob(J5m)

Patří do shluku

karel, roland, olivier, zvolat, garin, dojmutý, nicoletta, turpin, alda, bazin

12. báseň z celkových 90

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Ctirad. (Julius Zeyer)
  2. None (Julius Zeyer)
  3. Zelený vítěz. (Julius Zeyer)
  4. Vlasta. (Julius Zeyer)
  5. Pouť za hrobem svatého Patrika. (Jaroslav Vrchlický)
  6. Helena. (Julius Zeyer)
  7. None (Julius Zeyer)
  8. RŮŽOVÁ PUNČOŠKA. ( Dr. Efkem Ot)
  9. ZÁLETNICE. (Julius Zeyer)
  10. KAM, PANE, KRÁČÍŠ? (Julius Zeyer)