4. Vy posvátné pozůstatky

Marie Čacká

Vy posvátné pozůstatky Z lepších dob té naší matky, Kde se ctí a jměním skvěla, Sotva rovné sobě měla. Mnoho zašlo zhoubným věkem, více ale lidským vztekem, A co po těch ještě zbylo, Vlastní dítě utratilo. Ona teď v svém statku prosí, Na ruce mdlé vnouče nosí; Kéž to aspoň zachovala, Než doroste, neskonala!

Patří do shluku

jmeniny, přání, vděčnost, blažit, vděčný, požehnání, toba, hojnost, přát, vroucí

1197. báseň z celkových 1413

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Na oslavu 70. zrozenin otce Purkyně. (Emanuel Züngel)
  2. 142. V pocitu radostném (Eduard Just)
  3. SVATÉ PANNĚ V MĚSÍCI KVETOUCÍCH LIP (František Odvalil)
  4. 124. Buď Bohu dík, jenž ve své laskavosti (Eduard Just)
  5. Dvěma Přítelkyním matce y dceře k svátku jejich jména. (Bohuslav Tablic)
  6. NEVINNOST. (Václav Hanka)
  7. Oda na orbu. (Bohuslav Tablic)
  8. 59. S dárkem. (Josef Uhlíř)
  9. 135. Na zahrádce, v milosadě, (Eduard Just)
  10. Má matka měla růženec, (Jiljí Vratislav Jahn)