(Jiný náčrtek z prázdnin 1862.)

Svatopluk Čech

Jako moře větrem bičované k šedivé se skále vzpíná, tak on k zámku sesutému bouří, hloubku šlape – zapomíná. Z hloubky se naň šklebí vina, hloubka: blázne! za ním řičí, smíchem doprovází syna: syn ji šlape – zapomíná. Tam, ha! tam je hrad můj, moje sláva, tam nad loutnou vlnoretem toužíc hvězdooká choť mne očekává. Nešťastník nad jeho hlavou bouře osudů se strhla, bouře ta – a vina černá v jícny šílení jej vrhla. Z těchto časem jiskra lítá, když však ztráty zašlých let v krátkém jejím svitu čítá, v tok zoufalství padá zpět.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

jho, potupný, výheň, hřeb, děsný, okov, blasfemie, svíjet, děs, železný

486. báseň z celkových 719

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. PROČ? (Jan Spáčil-Žeranovský)
  2. Tměl východ se a blíž se mračno hnalo, ( H. Uden)
  3. IN TENEBRIS. (František Kvapil)
  4. Živý hrob. (Antal Stašek)
  5. 36. Napomenutí. (František Sušil)
  6. Credo... (Josef Svatopluk Machar)
  7. MARNÁ PÍSEŇ. (Jan Opolský)
  8. Píseň svobody. (Alois Vojtěch Šmilovský)
  9. 513. Cherub jeden na křídla mne schytna (Jan Kollár)
  10. Švihovský hrad. (Bohuslav Květ)