SRDCE.

Emanuel Čenkov

Když mraky rozkvetou a pod červánků nachem se západ lesem orchidejí zrumění, mé srdce churavé se chvěje strachem jak polekaný pták v své kleci vězení. Jak trópický ten pták, jenž hoří zlatým prachem, a každým mžikem duhově se promění, když v chladném přístavu se třese v děsu plachém, o dráty žaláře se drásá v rozchvění. Kol kleci okruhem dav čumí v tupém smíchu, vtip nečistý tu v dlaní tlesku bouřně zní... a pták se choulí jen, sní o pralesa tichu a okem zmoudřelým, jak každý tvor, jenž zmírá, ve třesu horečky v dál Oceánu zírá, jak odjíždí v kraj palem koráb poslední...

Patří do shluku

loď, plachta, plavec, stožár, člun, přístav, koráb, paluba, plout, vrak

1130. báseň z celkových 1316

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. U moře. (Otakar Mokrý)
  2. Na podobiznu básníka s dítětem. (Augustin Eugen Mužík)
  3. PŘI SLUNCE ZÁPADU. (Emanuel Čenkov)
  4. SNY (Eduard Albert)
  5. PŘI ZVUKU FUJARY. (Adolf Heyduk)
  6. Sfinx. (Josef Václav Sládek)
  7. KARLU KRAMÁŘOVI V ZÁŘÍ 1900 (Eduard Albert)
  8. nový úsměv (Stanislav Kostka Neumann)
  9. Noc už prchá – u sítiny (Adolf Heyduk)
  10. PTÁK SAMOTÁŘ. (Jaroslav Vrchlický)