DŮM CHORÝCH

Viktor Dyk

Toť místo půvabné; toť zahrada je růží. V ní všecek nový jsi a všecko nové je. Ty, kdož se uzdraví, jak lázeň nemoc vzpruží. Svět pro ně úsměv má, jim roste naděje. Toť místo ponuré: zde kruh se uzavírá. Do dveří šel jsi sám a vynesou tě z nich. Horečka tráví tě, tvůj život odumírá: břehu se nechytí dvé rukou zoufalých. Jsou dveře jediné a východ přece dvojí; čas toho zabije a onoho zas’ hojí. A pak je celá propast mezi tím: ten, který odchází, a ví, že zas’ se vrátí, ten, který život má, a zítra už ho ztratí, ten, který odchází a s křídlem zlomeným.

Patří do shluku

loď, plachta, plavec, stožár, člun, přístav, koráb, paluba, plout, vrak

952. báseň z celkových 1316

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. O šťastný ten, kdo z kalných vln (Jiljí Vratislav Jahn)
  2. MYTILÉNSKÉ RŮŽE. (Adolf Heyduk)
  3. VE KLIDNÉM TVOJÍM ÚSMĚVU... (Adolf Brabec)
  4. Tobě. (Beneš Grünwald)
  5. Růže severní. (Emanuel Miřiovský)
  6. ZAHRADA (Růžena Jesenská)
  7. nový úsměv (Stanislav Kostka Neumann)
  8. Štěstí! (Jaroslav Vrchlický)
  9. MILOST PŘED SMRTÍ (Antonín Sova)
  10. Nad co není. (Adolf Heyduk)