VĚNOVÁNÍ.

Bohuslav Čermák

Smavá snilko! pravdy na prameni, žitím jež si hvězdou leskla se mi, v hoři mne a těžkém utrpení ukrývala svými perutěmi, tobě kněžko rodné umy skvělá k nohoum skrovnou kytici tu kladu, přijmiž ji, byť prostá, neumělá skvoucích barev nechovala vnadu: jeť srdce květ, jímž mladost má tě daří, přej místu mu svém zlatém na oltáři.

Patří do shluku

blahý, slast, milostný, vroucí, kvítko, vnada, blažený, libý, blaho, blažit

165. báseň z celkových 816

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. I. I v nitru mém krása dlí zlatý jak sen – (Josef Kalus)
  2. III. Tu v náruči jsem spánku přelibého (Gustav Pfleger Moravský)
  3. U HROBU DĚVČÁTKA. (Václav Hanka)
  4. Růže – láska. (Hanuš Věnceslav Tůma)
  5. 206. Milená hvězda mi vzplanula (Eduard Just)
  6. Ta jedna slza Tvá. (Ervín Špindler)
  7. VANDA. (Otakar Červinka)
  8. Noc do kraje se krade. (Adolf Heyduk)
  9. PO SMRTI. (Irma Geisslová)
  10. Což plakat mám – – (Adolf Heyduk)