STARÁ PÍSEŇ.

Jan Červenka

V pláň siré beznaděje, kde věčný chlad jen věje, kde jako propasť zeje hřích, nenávisť a lesť: tys přinesla mi štěstí a míru ratolesť. – To stará sice píseň, však přece pravdou jest. Tys jako anděl světla k mé choré duši slétla, když pochybnosť mne hnětla a jala ve svou pěsť. Kam zář tvých očí padla, já viděl růže kvést. – To stará sice píseň, však přece pravdou jest. Hněv osudu, jenž mění v klam všecko naše snění, zášť, kletby, zavržení, – všech doufajících trest – tys učila mne láskou vždy lhostejněji nést. – To stará sice píseň, však přece pravdou jest. Čím byly by mé snahy bez tebe, květe drahý? Tys překlenula svahy a prohlubně mých cest. Já svěřil se tvé ruce a dal se k ráji vést. – To stará sice píseň, však přece pravdou jest. Kam bolesť má se děla, kam stopy útrap s čela, když vichřice mne chtěla jak suchý lupen smést? Mé nebe plno záře a paprsků a hvězd! – To stará sice píseň, však přece pravdou jest. Kde tvoje noha stane, vše plesá, touží, plane. Mně ze všad v sluch jen vane tvé sladké lásky zvěst. Hle, ráj se otevírá – – – jak slavný jest náš vjezd! – To stará sice píseň, však přece pravdou jest!

Patří do shluku

jho, potupný, výheň, hřeb, děsný, okov, blasfemie, svíjet, děs, železný

315. báseň z celkových 719

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Chodím po té vlasti, zbírám písně; (František Sušil)
  2. In doloribus. (Xaver Dvořák)
  3. Ballada o věčnosti krásy. (Jaroslav Vrchlický)
  4. MEČ DAMOKLŮV. (Jaroslav Vrchlický)
  5. Vysvobození. (Adolf Heyduk)
  6. AD TE, DOMINE! (František Kvapil)
  7. Má píseň není velkolepá, (Viktor Dyk)
  8. Básník. (Vratislav Kazimír Šembera)
  9. Den sváteční. (A. K. Lešan)
  10. Amara. (Jaroslav Vrchlický)