NÁS PORANILO...

Karel Červinka

Nás poranilo něco – před lety, dávno tomu, hmyz nějaký nás jistě uštípnul jedovatý, však my se nesvěřili nikomu, pranikomu, a nyní dál se šíří ten starý neduh klatý. A smutek ustavičný nás nyní obestírá, do prsou nenávisť on nám vsadil ku všem lidem, čas minulý ty staré nám rány otevírá a prchavým je hojí – spíš hojiti chce – klidem. Nadarmo! Nevěř ani, smích náš že smíchem pravým, ni slzám nevěř, nevěř těm slzám křečovitým, náš smutek už je tichým – rozlitým vínem vpitým. Pár vyrudlých skvrn ještě čpí rouchem smutku tmavým, tu naši nemoc léčí čas – lékař neobratný –, hrob nezahrabal zcela on prchavý a chvatný.

Patří do shluku

dosoudit, jež, vzpor, edvard, vyšínský, slast, marinos, výslovný, marina, slastný

454. báseň z celkových 479

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. NÁHLÉ SETKÁNÍ. (Jaroslav Vrchlický)
  2. XXXIX. „Nuž, tak jsme se shledali, druhové zas, (Gustav Pfleger Moravský)
  3. None (Gustav Pfleger Moravský)
  4. None (Gustav Pfleger Moravský)
  5. XVII. A když jsme se rozloučili (Gustav Pfleger Moravský)
  6. None (Vítězslav Hálek)
  7. XXI. Utýráni jdem a ztrmáceni, (Antonín Klášterský)
  8. Zpustlá krčma. (Václav Antonín Crha)
  9. XIV. (Růženec.) (Antonín Jaroslav Klose)
  10. None (Vítězslav Hálek)