KUKAČKA.

Miloš Červinka

Já jsem jen malý, tažný pták, mé peří prosté, šedé, a cesta moje přes lesy – přes hory, doly vede. Přes hory, doly, s oblaky v dešti a sněhu, mrazu běžím a letím pustinou nezdržen, bez úrazu. Bez úrazu – a radosti... a celé moje štěstí, usednu-li si k oddechu na nízké ratolesti. – Již hnízdo mnohé našel jsem tak na zelené sněti, a v něm i párek miláčků, a pozděj kopu dětí. Tu mněl jsem tušit v nitru svém cit volnosti, – pak muku... Však nezvěděl to háj ni luh, a slyšel jen mé: Kuku! – Co tají se v tom zpěvu mém, jen dívky znají švarné, kdy za léta jej čítají čekání, touhy marné. –

Patří do shluku

ptačí, drozd, kyprý, luh, hnízdo, pyl, vřes, sněť, horský, přizdobit

737. báseň z celkových 1107

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Lesní motiv. (Jaroslav Vrchlický)
  2. Drobné děje. (Adolf Heyduk)
  3. 13. Vypráhlé vedrem, hory na úbočí, (Vojtěch Pakosta)
  4. Vzpomínka. (Adolf Heyduk)
  5. Píseň. (Antonín Klášterský)
  6. Lesní stezka. (Adolf Heyduk)
  7. JARNÍ. (Ludvík Lošťák)
  8. Niti Jeseně. (Adolf Heyduk)
  9. V dešti. (Eliška Krásnohorská)
  10. XX. Jako pod poduškou jaré dítě (Adolf Heyduk)