Slyš Přítel počal vyprávěti klidně(J5f)
jen časem zdál se hroužit v rozpomnění(J5f)
a jeho hlas zněl jako písně pění(J5f)
Tvář snivou krášlil úsměv časem vlídně(J5f)
a časem divný lesk se mihnul v oku(J5f)
Tak duše opustivši život země(J5f)
se rozpomíná na minulost temně(J5f)
na slasť i žal u věčna veletoku(J5f)
Slyš potkav tebe před nedávnou chvílí(J5f)
já hledal ku příteli cestu v šeře(J5f)
a jak jen známé otevřel jsem dvéře(J5f)
tu chytilo mne dětí smavých dvé(J5m)
svá očka veselá v můj noříc zrak(J5m)
a ručky ovinuly bělostné(J5m)
a drobné kol mé šíje v lásky znak(J5m)
mně rtíky růžovými díce v sluch(J5m)
Nuž vypravuj nám hezkou pohádku(J5m)
tu Anninčinu hezkou pohádku(J5m)
v minulosť se pohroužil můj duch(J5m)
Mně v oči slzy jasné vstoupily(J5m)
když zřel jsem dítek oči nevinné(J5m)
tak velké smavé na mne upřené(J5m)
A já vzal děti na svá kolena(J5m)
jak duhou pestrou patře do dálky(J5m)
na vlastní mládí jak by v rozkvětu(J5m)
zde v těchto něžných dětských bytostech(J5m)
zas v nových tvarech co já k poledni(J5m)
se rychle chýlím svého života(J5m)
A nežli dojdou k svému poledni(J5m)
ty milounké dvě dětské bytosti(J5m)
jež na kolenou nyní houpám svých(J5m)
a které na mne hledí zrakem víl(J5m)
ze světa jiného v zem zbloudilých(J5m)
tu dávno dospěju již večera(J5m)
a na vždy ovane mne žití noc(J5m)
A celý život byl mi pohádkou(J5m)
jak svatojanské noci vzdušný sen(J5m)
Však drželo mne dětí smavých dvé(J5m)
svá očka veselá v můj noříc zrak(J5m)
a vinouce své ručky bělostné(J5m)
a drobné kol mé šíje v lásky znak(J5m)
I zašeptaly rtíkem lahodným(J5m)
Nuž započni již přece pohádku(J5m)
A před mým zrakem v dálku upřeným(J5m)
hle táhla žití velká pohádka(J5m)
jak nezbádaný tajuplný sen(J5m)
pln dobrých víl a šotků škádlivých(J5m)
a hrůzných také živobytí chvil(J5m)
kdy mátohy nás děsí nestvůry(J5m)
a vztahují svá hnusná klepeta(J5m)
své tesáky a kly a paznehty(J5m)
nám vstříc a chtí nás jimi rozsápat(J5m)
jak v nepojatém horečnatém snu(J5m)