báseň bez názvu

Otakar Červinka

A byl jsem opět mlád Snad přítomnosť(J5m) těch bytostí dvou něžných nevinných(J5m) mne ovanula dechem mladosti(J5m) Vše kol mne zmizelo i s komnatou(J5m) Jak v živém snu jsem viděl širou pláň(J5m) kol sněhem stříbrolesklým pokrytou(J5m) a po ní v saních uháněl jsem v dál(J5m) A cinkot rolniček a zvonků zvuk(J5m) se odrážel co jarý mládí smích(J5m) od chatek vsí a křovin na cestě(J5m) a veseleji zazněl pokaždé(J5m) když vískou některou jsme letěli(J5m) až někde v pláni zmíral daleké(J5m) jak skřítků drobných slabý popěvek(J5m) jak píseň zmírající v obloze(J5m) jež modrá nad námi se klenula(J5m) z koňů ryzích jen se kouřilo(J5m) a starý kočí Šalda přihluchlý(J5m) svým bičem práskal vzduchem vesele(J5m) Tu znáhla hvozdů černých velechrám(J5m) nás pojal v klenby vážné obrovské(J5m) jež sloupy pnout se zdály k nebesům(J5m) a píseň všehomíra šuměly(J5m) jež věčná bez počátku bez konce(J5m) Já podle otce v kožich zahalen(J5m) jak okénkem jsem hleděl do lesa(J5m) kde veveřice čilá na stromě(J5m) se na mne černým očkem dívala(J5m) a zatínala v kůru drápky své(J5m) jak v uvítání jimi cvakajíc(J5m) A datel v hloubi lesa zakvílel(J5m) též sykorka na větvi čiperná(J5m) svým dětským pískotem mne vítala(J5m) jak starého dobrého známého(J5m) Tu z hloubi zeleného podrostu(J5m) své velké tmavé oko zdivené(J5m) upřela na mne srna bázlivá(J5m) v temné lesa hloubi tajemné(J5m) se zdálo býti plno bytostí(J5m) jež skrývaly se v dlouhé kořeny(J5m) a za suky těch mocných šedých dřev(J5m) z kad očka jejich tmavá zvědavá(J5m) se šibalsky v dál za mnou dívala(J5m) a ztlumený si vedly rozhovor(J5m) svou řečí víl mně tehdy neznámou(J5m) A zajíčků pár přišlo zvědavě(J5m) jež na zadní se běhy stavíce(J5m) mně panáčkovali vstříc předními(J5m) a dlouhé slechy vzhůru stavěli(J5m) jak srnec mladý svoje parůžky(J5m) až poděšeni zjevem komoňů(J5m) a biče práskáním jak výstřely(J5m) se rychle dali sněhem v hbitý běh(J5m) a v zeleném se skryli podrostu(J5m) A nad lesem svou těžkou perutí(J5m) vesloval havran divě krákoře(J5m) až used sobě na vysoký strom(J5m) naproti saním přímo u cesty(J5m) že střásl pršku sněhu bělostnou(J5m) jež k zemi jako pramen padala(J5m) jak drahokamů v záři slunce proud(J5m) jak by to hvězdky na zem pršely(J5m) A na pokraji lesa Roháč stál(J5m) v svém mysliveckém šerém oděvu(J5m) na hlavě širák maje zelený(J5m) na němž se péro skvělo sokolí(J5m) přes plece brašnu nesa loveckou(J5m) a dlouhou šedohnědou ručnici(J5m) On vždy nás u lesa tam vítával(J5m) a blyštěl jiskrnýma zrakoma(J5m) a skrze černý krásný plnovous(J5m) mu bílé zuby divně svítily(J5m) Neb vždy se usmíval když vítal nás(J5m) Pak stavení jsem viděl veliké(J5m) a z jeho oken záře červená(J5m) mě přívětivě k sobě vábila(J5m) Tam v teplém pokoji mne bratří smích(J5m) a sestry rodičů zas zbudily(J5m) Pak velkolepá byla večeře(J5m) když náhle zvonku jasný stříbrozvuk(J5m) nás děti všechny rázem vyrušil(J5m) a kolem oken zář se mihnula(J5m) To Ježíšek sem právě přichází(J5m) tak matinky nám řekl milý hlas(J5m) Já mimovolně sepjal ruce své(J5m) V tom dvéře otevřeny dokořán(J5m) Z nich světel zarazil mne jasný proud(J5m) jenž plynul vstříc mi s jedle vysoké(J5m) na které nejvýš anděl spanilý(J5m) stříbrnou hvězdou svítil v světa noc(J5m) a Spasitel se právě narodil(J5m) nám zněla zvěsť a člověčenstvu též(J5m) Buď pokoj dobrým lidem na zemi(J5m) V tom pastýř na roh píseň zatroubil(J5m) tam venku v noci jasné plné hvězd(J5m) Já slýchal udiven mně zdálo se(J5m) že zvuk ten vesmírem se rozlehá(J5m) že andělé jej světem nesou kol(J5m) že usíná až zlatých ve hvězdách(J5m) Pak dárky s milým slovem rodičů(J5m) mne posléz kolébaly opět v sen(J5m) a chůva Nana stará Machová(J5m) mi ukolébavku tu zapěla(J5m) svým hlasem třesoucím se lahodným(J5m) U svatého Jana teče vodička(T6m) napoj mi má milá mého koníčka(T6m) Pak v shluku bloudili jsme bratrském(J5m) po širých pláních sněhem pokrytých(J5m) a v temných lesích věčně zelených(J5m) A rodné vísky střechy doškové(J5m) s nichž rampouchy až k zemi visely(J5m) mně čarodějů byly chatkami(J5m) o kterých vyprávěla pohádky(J5m) mně Nana konejšíc mne jimi v sen(J5m) A jindy rolniček zněl plání zvuk(J5m) buď do kostela nebo k návštěvě(J5m) neb rány pušek lesem třaskaly(J5m) doprovázeny lovců halasy(J5m) A jindy k rybníku nás svábil led(J5m) kde s bratry o závod jsem bruslíval(J5m) až znaven jsem se na led hladký klad(J5m) bych pohlížel do růžných červánků(J5m) jež na západě plály nachovém(J5m) za lesem tmavým modrou Osinou(J5m) a na ledě jak v bajném zrcadle(J5m) se odrážely růžné červánky(J5m) jak v jasné tehdy mladé duši mé(J5m) Též báječné jsem vídal rytíře(J5m) na modrou stoupat horu Blanickou(J5m) jež zakletou se zdála v dálavě(J5m) jak v báji tajemný vrch skleněný(J5m) A druhdy opět byla neděle(J5m) Tu k sobě zval nás otec laskavý(J5m) jehožto tváři vidím doposud(J5m) tak spanilou jak den je sluneční(J5m) ač stříbrem kvet mu vlas i plný vous(J5m) a učil základům nás života(J5m) Co nechceš sobě nečiň jinému(J5m) jak v Orientě bajném Spasitel(J5m) pro svět dal zákon lásky veškerý(J5m) jak dítky miloval a žehnal jim(J5m) Pak o národu našem vyprávěl(J5m) o velké jeho minulosti děl(J5m) že slávou svojí hvězd se dotýkal(J5m) až ku závisti zbudil sousedy(J5m) již zločinně jej povalili v zem(J5m) O velké svaté Rusi vyprávěl(J5m) jež čtyry moře mocně ovládá(J5m) Já v duchu viděl cara bílého(J5m) jak na broni on cválá s půlnoci(J5m) jak všemohoucí jeho na pokyn(J5m) se nesčíslná vojska valí v před(J5m) tam přes Altaj do bajné Kytaje(J5m) přes nebetyčný Kavkaz na jihu(J5m) přes Balkán chmurný proti Turčínu(J5m) A rekové všech kmenů bratrských(J5m) Poláků čackých Srbů Bulharů(J5m) a Černohorců hrdých sokolů(J5m) před zrakem táhli nyní duše mé(J5m) ve spolku s reky mého národa(J5m) a v čele velcí věštci Slovanů(J5m) jak dětská kreslila je obraznosť(J5m) Náš Kollár Puškin s Mickiewiczem(J5m) Słovacki Lermontov a jiní též(J5m) ne méně slavní lýry stříbrné(J5m) v svých rukou čela v oblacích(J4m) v prostřed široširé roviny(J5m) se bílá žena k nebi týčila(J5m) jak socha přespanilá velebná(J5m) a nesčíslné pluky vojínů(J5m) mávali před ní svými zbraněmi(J5m) a před ní skláněli své prapory(J5m) a k soše hřmělo bílé spanilé(J5m) Žij věčně drahá matko Slavie(J5m)

Patří do shluku

závěj, sníh, sněhový, zimní, mráz, jíní, zima, saně, vločka, umrzlý

503. báseň z celkových 650

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. SIBIŘ. (Otakar Auředníček)
  2. ZAPADLOU STOPOU. (Alois Škampa)
  3. OHEŇ (Viktor Dyk)
  4. Při sanici. (Adolf Heyduk)
  5. STOPY V SNĚHU. (Bohdan Kaminský)
  6. SKŘIVAN. (Karel Červinka)
  7. PÍSEŇ BLÍŽÍCÍCH SE PODZIMŮ. (Karel Červinka)
  8. IV. V očích mně cos světélkuje, (Jan Neruda)
  9. PADÁ MLHA... (Adolf Bohuslav Dostal)
  10. CESTOU V ZIMĚ. (Antonín Klášterský)