Na samotě.

Alois Škampa

Přes průhledné a ztuhlé vodní stěny níž olší tlum se sklání zasmušen, a rybník malý, náspem uzavřený se matně leskne z nízkých břehů ven... Jak černé krajky úběl dívčí šije tak sněžnou hráz kol vroubí křoviska; jich pavučí kruh slunce protrýská a zlatí půvab zimní poesie. Stařičký modřín dole u stavidla kraj ztichlý hlídá, ve sny zadumán. Uprostřed ledu zamrzlá dvě bidla do výše trčí nad hladiny lán, a s lísky holé strnad opuštěný si truchle tíká v zimní náladu. Teď slunce juž na cestě k západu sem kmitajíc skrz temných olší kmeny v hlaď ledu vrhlo blesk svůj roztříštěný! Leč tam, ni v zemi nelze sledovat ruch života, ni tlukot srdce snad! Juž obé spía slunce zlatá nit jich nevyvolá... Nad ledem se chmouří a zem spjal pevně mrtvý zimy klid a z ňader jen se lehká mha kouří. Hruď přírody juž zamknuta je bolem, je cítit mráz a zřít je hroby kolem!

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

závěj, sníh, sněhový, zimní, mráz, jíní, zima, saně, vločka, umrzlý

156. báseň z celkových 650

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. báseň bez názvu (Josef Kuchař)
  2. LIV. Noc bílá tupého mrtva a hvězdných rozkvětů, (František Leubner)
  3. Pára nad obzorem. (Alois Škampa)
  4. ČERVNOVÝ VEČER (Alfons Breska)
  5. DVA HLASY. (František Kvapil)
  6. Most v háji. (Alois Škampa)
  7. VAN OSTADE. (František Kvapil)
  8. Pohádka o knížecím člověku. (Antonín Koukl)
  9. Topole. (Adolf Heyduk)
  10. Jarní. (Herma Pilbauerová)