Most v háji.

Alois Škampa

Kde z rokle v háji zasmušilém se hrdě vzpíná černý most na místě známém, sobě milém zas v dumách stojím, bludný host! Vše obléklo tu nad potokem juž bílý kožich ze sněhu, a zima zvídá teskným okem i z rokle i kol na břehu. Jak zavládlahned jejím dechem tok zastavily prameny jen perly zmrzlé jiskří mechem a křišťál mezi kameny, však vln již slunko nezahlídne ve spoustě ledu utuhlé tam rusalek teď písně vlídné spí zaklety, jak ve truhle... Juž pohroben je pod závějí břeh plný dříve trávníku, jen rampouchy se pod ním skvějí jak velké hrozny krápníku, a truchlivě se nad něj chýlí kdes vrba, stářím znavená, svých ledňáčků, své dobré víly i šumu svého zbavená! Bzuk včely kol víc neozve se, ni nezamodrá kyprý vřes, a marně touží lávka v lese, neb nikdo z lidí nejde přes... Jen tiché někdy kroky moje tu zbrázdí samy lehce sníh, a nad zamrzlou roklí stoje zahloubám se do snů svých a zdá se mi, že břeh kol květe a ptáci pějí sladký ples, a kouzlem doby dávnoleté zas vypráví mi temný les o jaru lásky, štěstí zdroji, jež pil jsem tady, bludný host, když vzpomenujak s dívkou svojí jsem prvně kráčel přes ten most!

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

závěj, sníh, sněhový, zimní, mráz, jíní, zima, saně, vločka, umrzlý

48. báseň z celkových 650

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. 13. Když tě mladosť k hrám veřejným zvala, (Matěj Havelka)
  2. POD SNĚHEM. (Alois Škampa)
  3. Zima na přívoze. (Alois Škampa)
  4. Píseň na ledu. (Josef Krasoslav Chmelenský)
  5. 59. Vytáhly časy oponu, (Josef Kuchař)
  6. Při sanici. (Adolf Heyduk)
  7. Vzdech prosebný. (Adolf Heyduk)
  8. POKOJ LIDEM DOBRÉ VŮLE! (Karel Vojtěch Prokop)
  9. ZIMA. (Pavla Maternová)
  10. XVII. SNÍH. (Jaroslav Vrchlický)