III. Nač hlučíte již stále: sláva! sláva!

Václav Šolc

Nač hlučíte již stále: sláva! sláva! vždyť pustá stojí ještě mohyla, již krví sláva vaše pokryla a dvoustaletá s hanbou kryje tráva! Nižádný pomník k tryzně nesvolává, by slza žalu kosti zrosila, jež lačným supům tady rozsila osudné války vražedlná vřava. Nuž, sneste žuly ze všech zemí k nebi, a nestačí-li pak ten skalný svět, proměňte v kámen i své živné chleby. A víc-li ještě k dílu zapotřebí, tož složte hlavy svoje naposled, vždyť jako kámen tvrdé máte leby.

Patří do shluku

hrobník, motyka, rakev, kopat, hrobař, hřbitov, rýč, rov, hlína, jáma

225. báseň z celkových 461

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Dítěcý hrob. (Karel Sudimír Šnajdr)
  2. Na starém hřbitově. ( K. Egor)
  3. Osamělý koutek. (Vojtěch Mikuláš Vejskrab Bělohrobský)
  4. MOTIV HŘBITOVNÍ. (Emanuel z Čenkova)
  5. ZA VÁCLAVEM VLČKEM. (Ferdinand Tomek)
  6. OBROVSKÉ VLNY. (Jan Evangelista Nečas)
  7. PÍSEŇ UMÍRAJÍCÍCH. (Jan Červenka)
  8. Na hrubou lavici kles’ a vzdych’; (Josef Holý)
  9. Jarní deštík. (Antonín Klášterský)
  10. Hrstka země jen. (Jan Pelíšek)