PÍSEŇ UMÍRAJÍCÍCH.

Jan Červenka

Ty nechte ležeti, kdo mrtvi jsou, tam, kde kdo padl, pokojně ať dříme! My ale živí s lebkou rozrytou se ještě k sobě zvolna doplazíme. Nuž tedy sem, kde krví páchne zem, kde četa druhů tichý hrob nám střeží. Je dvacet jich a všichni s olovem a mírem v srdci vedle sebe leží. Po boku mrtvých snáz se umírá! Kdo vzdychá? Zticha! Nechte krev, ať teče, ať rána svírá se a rozvírá! Kol táhne smrt a lup svůj s sebou vleče. Jsme její! Zticha! Což tu znamená hrob tisíců, když kolébkou je spásy! V nás lidskost vítězí a vznešená krev ssedlou s bílých rukou umývá si. Kdo klne? Zticha! Ztajte dech i hlas a nechte klidně tuhnout svoje údy. Tak jiní zemřeli a zemrou zas na loži této zkrvavené půdy. Dřív nebo pozděj, to vše jedno jest, vždyť žít i zemřít stejně zákon velí a vděčná historie na počest nám ráda obětuje svazek celý. Co chcete víc? Ten lán zde krvavý po věky za nás mluvit bude k Bohu a lidstvo budoucí nám postaví den každý pomník – z čerstvých mrtvol stohů!

Patří do shluku

hrobník, motyka, rakev, kopat, hrobař, hřbitov, rýč, rov, hlína, jáma

343. báseň z celkových 461

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. VIKTOR DYK. (Ladislav Andělíček)
  2. NAD ČERSTVÝMI HROBY. (Jan Červenka)
  3. ODEVZDÁNÍ. (Josef Václav Sládek)
  4. MOTIV HŘBITOVNÍ. (Emanuel z Čenkova)
  5. Píseň. (Antonín Klášterský)
  6. III. Nač hlučíte již stále: sláva! sláva! (Václav Šolc)
  7. Touha po odpočinutí. (Václav Antonín Crha)
  8. Hrstka země jen. (Jan Pelíšek)
  9. 10. Nový život. (Jaromír Březanovský)
  10. Dnes zajdem sobě na hřbitov, (Gustav Dörfl)