Dítěcý hrob.

Karel Sudimír Šnajdr

Aj! hrobeček nízký, skrovný, Bez málinka zemi rovný – Co pak medle přikrývá? – Trávníček tvůj zvlhlý rosou? Podvrácen kdo smrti kosou Pod tvým drnem spočívá? – „Přikrývám tu nevinňátko, Čtyrnedělní nemluvňátko, Klenot smutné máteře. Ona pláče, nyje, vzdychá, A tu k zemi zem se míchá, U bezového keře. Slza uschne, keř usvadne, Radost, žalost nemá žádné Na tom světě stálosti! – Neptej se víc, zaodejdi, Do vlastních sy prsou vejdi, Přemejšlej o věčnosti!“ Od hrobku jsem zaodešel, Do vlastních jsem prsou vešel, Myšlénky se rozmetly! Z hrobku – nevinnosti lůže – Do rána dvě bílé růže Co dvojčátka vykvetly!

Patří do shluku

hrobník, motyka, rakev, kopat, hrobař, hřbitov, rýč, rov, hlína, jáma

151. báseň z celkových 461

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. III. Nač hlučíte již stále: sláva! sláva! (Václav Šolc)
  2. Osamělý koutek. (Vojtěch Mikuláš Vejskrab Bělohrobský)
  3. ZA VÁCLAVEM VLČKEM. (Ferdinand Tomek)
  4. X. Tichý růvek leží pozapadlý, (Jan Neruda)
  5. XXXVII. Stál v polích hřbitov osamělý – (Vítězslav Hálek)
  6. Jarní deštík. (Antonín Klášterský)
  7. Na starém hřbitově. ( K. Egor)
  8. Vesnický hřbitov (Karel Leger)
  9. HOLOUBEK. (Karel Jaromír Erben)
  10. 213. Tu se víko rakve starobylé (Jan Kollár)