STROM OSAMĚLÝ.

Karel Babánek

Strom osamělý stojí v širém poli, blesk bije v něj, déšť s větrem bičuje ho, přec jakby o lásku pro kraj ten kolem prosil, ku nebi rozpiaty jsou větve jeho. A pro toho, kdo potem svlažil zemi, a půdu rozvlnil žloutnoucím klasem, i pro ty, opuštěni kdož a bez domova v stín jeho hlavu svou skrýt přijdou časem. V svých dlaních bezpečně hnízd štěstí chová – Když za noci hvězd světla kanou s výše, do kraje dívá se a ku příbytkům lidí, a v stesku pak se rozešumí tiše.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

podzim, jeseň, podzimní, vzpomínka, listí, teskný, smutek, zašlý, zapadlý, chlad

863. báseň z celkových 1353

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Skizza večerní. (Augustin Eugen Mužík)
  2. báseň bez názvu (Karel Babánek)
  3. Těm, kteří truchlí. (Josef Václav Sládek)
  4. Podzimní motiv. (Jaroslav Vrchlický)
  5. Spadalé listí. (Antonín Klášterský)
  6. TICHO. (Rudolf Mayer)
  7. Pokácený les. (Růžena Jesenská)
  8. Když slunce nevyjde, i mlha stačí, ( H. Uden)
  9. BALLADA O DVOU PÍSMENÁCH. (Bohdan Kaminský)
  10. ŽLUTÉ LISTÍ. (Herma Pilbauerová)