BALLADA O DVOU PÍSMENÁCH.

Bohdan Kaminský

V stínu py mlčky stál(T4m) v zadu večer ce(T4f) Jak ten večer zvolna splýval(T4f) on jen stál a jen se val(T4f) zamyšlen a osa(T4f) na tu pu na ten strom(T4m) A zas patřil v tmavou dál(T4m) hlubokou a nedohlednou(T4f) dalekou a spí v mlze(T4f) S očí jeho tryskly slze(T4f) chvěly se a tváří bědnou(T4f) tiše vol kanuly(T4m) A on byl to vetchý muž(T4m) chu byl a otrha(T4f) hledal v kůře hledal hle(T4f) zachvělo se nitro spráh(T4f) a ten tulák světem štva(T4f) jako zaplakal(T4m) A co viděl písmena(T4m) dvě tu v kůru vryta byla(T4f) A on děl Jak dávno to je(T4f) kdy jsme tady bez pokoje(T4f) v slzách stáli moje mi(T4f) Ó má žena zašeptal(T4m) Vzponal a bylo mu(T4m) že z těch písmen cosi vstá(T4f) probou se roste živne(T4f) Hle teď vzplály oči div(T4f) zavala zná hlava(T4f) rost a splýval dvo stín(T4m) Jemu bylo z písmen těch(T4m) že cos k němu še zná(T4f) že z té py mou tiší(T4f) hlas tak slad dra slyší(T4f) že z těch vět dívčí (T4f) vine jej v své ručí(T4m) til že jej kdos(T4m) mrt štěs v duši kří(T4f) Jejich rty se v so chvěly(T4f) Ticho vše Jen pohled vře(T4f) mlu za jako kdysi(T4f) když tu stáli ta tak(T4m) Tenkrát bal bez konce(T4m) bal bal ústa je(T4f) slzy z oka stíny z čela(T4f) mlčky bal když se chvěla(T4f) jak se v bouři květy chvě(T4f) jak lilie ve vichru(T4m) Ona potom v modlitbách(T4m) sepjala své ruce ma(T4f) on jen housle tisknul k hrudi(T4f) to co v nich se potom bu(T4f) pláč je muky neskona(T4f) to je seň zoufa(T4m) Vše to bylo jako dech(T4m) a zas jako leh (T4f) jako mráz a těž sně(T4f) jako řek v rozlouče(T4f) a zas jako žalo(T4f) a jak křik bolesti(T4m) On v tu seň všecko dal(T4m) štěs svoje zašlé hy(T4f) pr lásky slad pocit(T4f) těžkou nu kterou procit(T4f) i jak do nezná dráhy(T4f) od svých prchá v ši svět(T4m) Když jich srd tichý ples(T4m) kaž kaž rušil tady(T4f) pyš otec matka chu(T4f) ží i ta rod hruda(T4f) ží vše a on je mla(T4f) prchnou s bohem na ky(T4m) V tu noc pa šula(T4m) vala a třásla hlavou(T4f) Ješ v starou je ru(T4f) jména ryl pak vzhlédli vzhůru(T4f) a pak tiše no tmavou(T4f) šli jak hlavou myšlénky(T4m) Zašli V dáli za mořem(T4m) přece byli šťastni chvíli(T4f) Nebylo jim věrno štěs(T4f) Nad v dáli tráva chřes(T4f) a ten ci tr kví(T4f) těžkým pláčem mrazivým(T4m) V hoři stokrát vlasy rval(T4m) po tom za šlo mu(T4f) a on zlomen šílen spěchal(T4f) od hro kde všechno nechal(T4f) jako žebrák přišel do(T4f) kde jej nikdo nechtěl znát(T4m) Hledal stále je stín(T4m) A ten zpět a zpět jej táhne(T4f) vo kyne(T4f) blíž a blíž v ty kraje ji(T4f) odkud jen se časem nahne(T4f) tesk je skráň(T4m) A tak přišel po tech(T4m) zas k té štván a chu(T4f) Ó co tušil stane(T4f) Ah to srdce milova(T4f) hledal stále vždy a všude(T4f) a šel vždy a stále sám(T4m) A teď viděl svět stín(T4m) skláti se níž a že(T4f) k svému čelu ja štěs(T4f) a v tom šumu ratoles(T4f) til že jej cos tu že(T4f) upou na ky(T4m) Tak mu bylo z písmen těch(T4m) že cos k němu še zná(T4f) že z té py mou tiší(T4f) hlas tak slad dra slyší(T4f) že z těch vět dívčí (T4f) vine jej v své ručí(T4m) til že jej táhne cos(T4m) výš v tu pu še še(T4f) k tomu jménu Kdos jej volal(T4f) a on ce neodolal(T4f) a na jed větvi tiše(T4f) k ránu visel nebožák(T4m)

Patří do shluku

podzim, jeseň, podzimní, vzpomínka, listí, teskný, smutek, zašlý, zapadlý, chlad

784. báseň z celkových 1353

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. 2. Ven z lesů večer vystoupil (Josef Kuchař)
  2. Píseň útěchy. (Jan Červenka)
  3. BEZ LÁSKY. (Antonín Klášterský)
  4. TICHO. (Rudolf Mayer)
  5. CESTA. (Růžena Jesenská)
  6. STROM OSAMĚLÝ. (Karel Babánek)
  7. SLOKY SENTIMENTÁLNÍ. (Božena Benešová)
  8. PODZIMNÍ NOC. (Antonín Klášterský)
  9. Sdílné jilmy. (Adolf Heyduk)
  10. DNES BYL BY VEČER... (Antonín Sova)