A přece zdráhám se

František Gellner

Skleněná lahvička, a lebka na vignettě v mou duši vbodává svůj pohled příšerný. Den ze dne s myšlénkou o onom lepším světě já neznaboh se stávám více důvěrný. Chlebíček vezdejší a rozmnožení rodu rád lidu zůstavím s instinkty zdravými, a velké žádosti mé, jak sníh v kalnou vodu, jak jen se dotknu jich, se mění v dlani mi. A přece zdráhám se, já piják notorický, svým hrdlem prolíti svůj doušek poslední. Sny směšných zázraků mne uchlácholí vždycky, a stesk můj udusí noc jedna výstřední.

Patří do shluku

loď, plachta, plavec, stožár, člun, přístav, koráb, paluba, plout, vrak

1161. báseň z celkových 1316

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. 5. Zátopa. (František Jaroslav Kamenický)
  2. POPELEC (Xaver Dvořák)
  3. Vřídlo Karlovarské. (Karel Alois Vinařický)
  4. Mnoho jsem prožil. (Josef Václav Sládek)
  5. ČLOVĚK. (Antonín Jaroslav Klose)
  6. Vyplnění. (Jaroslav Vrchlický)
  7. XIV. Jen se mi nesmějte, že jsem tak malý (Josef Kalus)
  8. Co mne to jenom vábí ven (Gustav Dörfl)
  9. Rád nyní věřím! (Jan Červenka)
  10. Věřím! (Milan Fučík)