Aix-en-Provence

Rudolf Medek

Po zimě, jež byla tak zlá, (nebylo strašnější zimy!) nedočkavě jsme volali jaro. I vyšli jsme na pout za básníkem. Básníku, příteli, řekni nám slovo, jež by nás potěšilo. Platany již tuší jaro, celá Provence se usmívá, sladká! „Celá Provence se usmívá, sladká, neboť jde vesna, země se otvírá, květy, jež zemřely, vstávají z mrtvých, mořský a čirý větru van nese i srdcím nejsmutnějším zvěst lásky z Provence. V hospodě malé, ve stínu starých zdí připijeme dnes, přátelé, tomu co neumírá. Platany již tuší jaro, celá Provence se usmívá, sladká, mistral je zlý, ale dnes nese na vlnách oblačných života žízeň, jež neumírá...“ A to je, básníku, příteli, slovo, jež bylo na počátku!

Patří do shluku

karel, roland, olivier, zvolat, garin, dojmutý, nicoletta, turpin, alda, bazin

77. báseň z celkových 90

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. PES. (Julius Zeyer)
  2. SOTTO VOCE Z BALLADY (Růžena Jesenská)
  3. PÍSEŇ O HOŘI DOBRÉHO JUNA ROMANA VASILIČE. (Julius Zeyer)
  4. ZÁLETNICE. (Julius Zeyer)
  5. Sen o zimní noci. (Julius Zeyer)
  6. Smích. (Jaroslav Vrchlický)
  7. PRACHOVSKÉ SKÁLY. (Ferdinand Tomek)
  8. OLGERD GEJŠTOR. (Julius Zeyer)
  9. přízrak (Stanislav Kostka Neumann)
  10. Co slza zmůže. (Julius Zeyer)