My

Otokar Fischer

Co listí padá k osiřelé zemi, tolik vás, bratří, někde pomřelo, z tolika prsou skřek se vydral němý a tolik úst se s kletbou zavřelo. Ke vdoví zemi listí padá sváté a v rozbolená prsa padá pláč nad vámi, bratří, kteří umíráte tam někde v dálce – za koho? a zač? Výsměšný vítr suchým listím svistí. K těm, pro které váš mladý život zhas, my dusíme se němou nenávistí. A láskou k těm, kdož postříleli vás.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

podzim, jeseň, podzimní, vzpomínka, listí, teskný, smutek, zašlý, zapadlý, chlad

909. báseň z celkových 1353

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Poslední skvost. (Alois Škampa)
  2. STARÉ STROMY (Antonín Klášterský)
  3. VERŠE. (Bohdan Kaminský)
  4. Vzpomínka na matku. (Adolf Brabec)
  5. 21. BÍLÁ HORA. (Karel Babánek)
  6. Pohřeb. (Alfons Breska)
  7. V dobách neštěstí. (Alois Škampa)
  8. Rekviem. (Jiří Karásek)
  9. Čím hrobu blíž... (Bohdan Kaminský)
  10. Mrtvé myšlénky. (Bohuslav Květ)