Ztemněla krajina;

Emanuel Hauner

Ztemněla krajina; na západě již hasly strusky žhavých mraků, cikady zpívaly. Vášnivé toužení usínalo v krvi západu, tam v ztemnělých obzorech, v objetí oblohy, jež splývala se zemí v teplém, plodném spojení. Vášnivá duše má, ty duše ženská, oplodněná zmírající touhou, vyvřelas bolestí! Z temnoty východu se měsíc vyhoup’ rudý, zkomolený mraky. Vzpomínky vytryskly. Odešla ode mne. Vášnivé toužení se rodilo tam v tmavém východu, kde zem se s oblohou objímá.

Patří do shluku

viditelný, mystický, tajemný, tajemství, vegetace, tisíciletí, mlčení, magický, závrať, agonie

367. báseň z celkových 1655

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. REQUIESCAT! (Xaver Dvořák)
  2. I Jas oblohy kdy neporušen zmírá (Rudolf Medek)
  3. ROZESLÁNÍ UČENNÍKŮV. (František Taufer)
  4. POSLEDNÍ VTĚLENÍ (Xaver Dvořák)
  5. Variace předešlé myšlénky. (Antonín Sova)
  6. HARAKIRI (Arnošt Procházka)
  7. VEČERNÍ PASTEL (Jan Opolský)
  8. MORAVA. (Josef Holý)
  9. SMUTNÁ VÁŠEŇ. (Antonín Sova)
  10. ***   Ples věčných svítání do soumraků mých zpíval, (Otokar Březina)