Na Volfsberku.

Vojtěch Pakosta

Rád, Volfsberku můj, dosud vzpomínám těch časů, kdy jsem na tvých troskách dlíval – sám ve svých dumách bavíval se, sníval, žil sobě, srdci a svým vidinám a cizím burný byl mně žití příval! Já v zlaté záři podnes tebe zřím! – Já tehdy svůj byl – věkem, vzletem mladší, kdy srdci k štěstí pouhý paprsk stačí, jenž na mech padá stromů zášeřím a vzduchem vonným rokotá zpěv ptačí. Tys býval srdci věrným přítelem, s nímž rádo všecku slasť i bolesť sdělí; nám city stejné nitro rozechvěly, kdy zírali jsme v luzných krajů lem, v nichž zvuky mluvy naší odumřely. Tam v dálce Přimda, onde Krasikov – tak opuštěni a tak zasmušilí, jak ty v svých troskách, Volfsberku můj milý! – pomníky slávy, kterou zakryl rov, na odcizené této půdě zbyly. Dnes po letech se k tobě vracím zas, můj šedý hrade českém na západě! Zda usouzeno, ptám se, v boží radě, by vzkříšení v tom kraji zavzněl hlas, jak jednou: „Vstaňte!“ zavzní v mrtvých sadě?!

Patří do shluku

tklivý, tón, teskný, zvuk, píseň, žalný, struna, vzdech, lkát, lkání

291. báseň z celkových 697

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. 8. Spaly hvězdy soumrakem (Josef Kuchař)
  2. Mé srdce ranila jsi... (Xaver Dvořák)
  3. Probuzení. (Karel Babánek)
  4. Mezi květy. (Hanuš Věnceslav Tůma)
  5. V lesy. (Růžena Jesenská)
  6. Píseň. (Augustin Eugen Mužík)
  7. U lesa. (Adolf Heyduk)
  8. Těžký sen. (Berta Mühlsteinová)
  9. PÍSEŇ. (Karel Babánek)
  10. Vítej dešti, vítej roso milá, (František Sušil)