V lesy.

Růžena Jesenská

Jak těšil by mne lesů stín, šum borovic a smrčí, plod borůvek a ostružin, lesk studánek a záře hvězd, leč srdce není pro odjezd – a mlčí. Jak štěstím by mi zářily ty cesty šeré, dumné, byť v propasti se stočily, byť nevedly víc nikdy zpět, – můj drahý, kdybys mohl dlet – tam u mne! Až bloudit budu samotou, tam toužebně kde chvojím se perlí nota za notou, kde vůní dýše vlahá zem: tam šťastna mám být obrazem jen tvojím? Ne, tesknit budu po tobě, a zašelestí sosny mi v usedavé žalobě. Vím, pro poklid svůj nedlouhý mám v lesy jít, – – jdu pro touhy a pro sny.

Patří do shluku

tklivý, tón, teskný, zvuk, píseň, žalný, struna, vzdech, lkát, lkání

421. báseň z celkových 697

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Když šlo processí. (Xaver Dvořák)
  2. Hora. (Vilém Ambrož)
  3. 8. Spaly hvězdy soumrakem (Josef Kuchař)
  4. Na Volfsberku. (Vojtěch Pakosta)
  5. NA VLNÁCH (Josef Holý)
  6. Loretánské zvonky. (Adolf Heyduk)
  7. Má duše, rozpni křídla (Jan Evangelista Nečas)
  8. PÍSEŇ. (Karel Babánek)
  9. NOVÝ ŽIVOT. (Jaroslav Vrchlický)
  10. U lesa. (Adolf Heyduk)