NA OČI SOUCHOTINÁŘE.

Josef Merhaut

Tvých očí chorobných, těch velkých černých očí noc teplou, hlubokou já vídám ještě v snách, kdy koráb vzpomínek se v moři žití stočí k tvé tváři hubené, kde nikdy neplál nach. Já vídám tvoje oči, ty smutné, černé, neodvratné oči, jak zřely k nebesům a nikdy v zemský prach. A mně se vždycky zdá, jak síť té velké noci by rostla z očí tvých a krajinou šla v ráz – a jak bys nocí tou šel sám a bez pomoci, a kdesi daleko tvůj měkký sténal hlas... Já hledím do té noci, do velké, šíré, neobsáhlé noci – a ohlas kročejů a sten v ní náhle shas’ – – – Tvých zraků ledových, těch mrtvých, hrozných zraků noc smutnou, studenou já vídám posavád – a tak mi vždycky jest, jak jeden z velkých mraků těch očí mystických by na srdce mi pad’. Já hledím do těch zraků, do kalných, mrtvých, neodvratných zraků – a něco volá z nich: pojď, tak je lehko spát...

Patří do shluku

podzim, jeseň, podzimní, vzpomínka, listí, teskný, smutek, zašlý, zapadlý, chlad

1341. báseň z celkových 1353

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. ...., když mně mizí (Jan Evangelista Nečas)
  2. V mlhách. (Xaver Dvořák)
  3. XXX. Jednoho dne bledá paní (Karel Babánek)
  4. SLOKY SENTIMENTÁLNÍ. (Božena Benešová)
  5. MELANCHOLIK. (Otakar Auředníček)
  6. Letí časy... (Růžena Jesenská)
  7. BALLADA O NEJISTÉ BUDOUCNOSTI (Otakar Theer)
  8. UBOHÉ OČI...! (Josef Rosenzweig-Moir)
  9. NOCTURNO. (Antonín Klášterský)
  10. 37. Vy, sladké oči zamčené, (Josef Kuchař)