BALLADA O NEJISTÉ BUDOUCNOSTI

Otakar Theer

To divná láska! Rád tě mít zoufale, jak já, bez úkoje, tvých černých očí střežit svit, v tvých ústech nalézt žití zdroje a vědět (neb’s to řekla): To je rozmar, jenž ji mijí již – jak strašno ptát se, leže, stoje: Čím budu, až mne opustíš? Co žije, doufá; člověk v klid, jenž ochrání ho strasti, boje; za mrazu lípa tuší znít jar příštích steré včelí roje; květ doufá v jar. Jen srdce moje bez víry bije v prsou, slyš! Ó, aspoň nyní v rozkoš zkoj je: Čím budu, až mne opustíš? Tu chvíli blíže slyším jít: Snad ještě jenom dvoje, troje procitnutí v tvých loktech. Zpít mne v posled chtěly rty snad tvoje. Snad nikdy víc již bez závoje se ke mně nenachýlíš níž. Tu prázdno cítím, Smrti znoje... Tím budu, až mne opustíš. Co na tom? Dej mi ústa svoje a líbej, zardus! ptát se když bych chtěl se Tebe, lásko moje, čím budu, až mne opustíš?

Patří do shluku

podzim, jeseň, podzimní, vzpomínka, listí, teskný, smutek, zašlý, zapadlý, chlad

1133. báseň z celkových 1353

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Vím, že jsem ti jen jako tisíc jiných, (Stanislav Kostka Neumann)
  2. XIII. Co hledal jsem, to není v srdci tvém, (Antonín Macek)
  3. Vy oči dávno zavřené. (Josef Václav Sládek)
  4. NA OČI SOUCHOTINÁŘE. (Josef Merhaut)
  5. POSLEDNÍ EROTIKON. (Arnošt Ráž)
  6. 37. Vy, sladké oči zamčené, (Josef Kuchař)
  7. SLOKY. (František Kvapil)
  8. Své poesii. (Bohuslav Květ)
  9. VZPOMÍNKA. (František Soldan)
  10. NADŠENÍ. (Adolf Červinka)