PANÍ, KTERÁ NA MĚ VZPOMÍNALA.

Josef Merhaut

V těch dlouhých nocech při knize a čaji vždy myslím si, zda šťastný budu ještě, a trudím se, kdy okna zamrzají neb když ty dlouhé, dlouhé zimní deště mě od světa vždy na dny celé dělí. V těch dlouhých nocech v jizbě při kahanu to nevíte, váš pozdrav osamělý jak potěší mě, paní mladá! A já bych čet’ až k pochmurnému ránu, že vzpomínáte ještě ráda těch krátkých nocí při knize a čaji... V těch dlouhých nocech při knize a čaji vždy myslím si, proč vzpomínáte na mě. A zřím ty rty, jak svůdně šepotají, noc vašich vlasů, vaše oblé rámě, ty oči drahé, jak se v knihu klopí... A v duši mé se lačná touha vzepla, a s pláčem líbám vaší vášně stopy, ten drahý vzkaz, jejž, paní mladá, mi tajně psala vaše ručka teplá – – A spánek těžko k víčkům padá v těch dlouhých nocech při knize a čaji.

Patří do shluku

vzpomínka, odříkání, touha, mládí, sen, beznaděj, zapomnění, smutek, vzpomínat, teskný

567. báseň z celkových 1094

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. V DÁLI. (Antonín Klášterský)
  2. Pozdě? (Eliška Krásnohorská)
  3. SVIŤ, MÁ STARÁ LAMPO... (Antonín Klášterský)
  4. NOCTURNO. (Adolf Brabec)
  5. Notturno. ( K. Egor)
  6. MĚSÍČNÍ NOC. (Antonín Klášterský)
  7. PÍSEŇ ŽIVOTA (Karel Babánek)
  8. BEZ NÁZVU. (Jan Červenka)
  9. V TVÉ DUŠI DLOUHO LEŽEL STESK... (Antonín Klášterský)
  10. SMUTNÝ KRAJ. (Irma Geisslová)