PÍSEŇ.

Josef Merhaut

Jak listí spadává zticha v aleji Vaší, jak dech, slyším, jak písní to dýchá z keřů a ze stromů všech. Pohádka o dlouhé touze, tak sladká, z růžových dob – to listí znalo ji pouze, padajíc do Vašich stop. Jak jste tu zatím šla z domu, chvělo se teskně Vám vstříc – ó, souzvuk duší a stromů – – kdo z nás Vás miloval víc? – To listí tiše tak splývá, kdos v touze jak by v něm dých’ – o Vaší kráse si zpívá, důvěrník čekání mých. To listí tiše zřím splývat – ó, spjat svůj osud tak s ním: o Vaší kráse si zpívat, a odejít s listím tím...

Patří do shluku

podzim, jeseň, podzimní, vzpomínka, listí, teskný, smutek, zašlý, zapadlý, chlad

192. báseň z celkových 1353

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. TICHÉ SLOKY. (Adolf Bohuslav Dostal)
  2. I. Zas jako byl bych v světě novém, (Bohdan Kaminský)
  3. None (Karel Babánek)
  4. 2. Co si to jeseň zpívá, (Jan Evangelista Nečas)
  5. LII. V duši mé vždy jako v lese, (Vítězslav Hálek)
  6. VERŠE PODZIMNÍ. (Josef Merhaut)
  7. ŘÍJEN (Viktor Dyk)
  8. Pozdní jaro. (Alois Škampa)
  9. VZPOMÍNÁNÍ. (Josef Václav Sládek)
  10. HŘBITOVNÍ MELODIE. (Antonín Klášterský)