PÍSEŇ.

PÍSEŇ.
Jak listí spadává zticha v aleji Vaší, jak dech, slyším, jak písní to dýchá z keřů a ze stromů všech. Pohádka o dlouhé touze, tak sladká, z růžových dob – to listí znalo ji pouze, padajíc do Vašich stop. 69 Jak jste tu zatím šla z domu, chvělo se teskně Vám vstříc – ó, souzvuk duší a stromů – – kdo z nás Vás miloval víc? – To listí tiše tak splývá, kdos v touze jak by v něm dých’ – o Vaší kráse si zpívá, důvěrník čekání mých. To listí tiše zřím splývat – ó, spjat svůj osud tak s ním: o Vaší kráse si zpívat, a odejít s listím tím... 6. listopadu.