I. HODY V KOMÍNĚ.

Josef Merhaut

I.
HODY V KOMÍNĚ.

Na „hody“ odpůldne do vsi jsem šel za obzor města, ven ze špíny zdí pro barvy, pro vzduch, pro pokoj duši. Tak tvrdě jasný byl říjnový den. Čerstvo tak bylo, a v sluneční záři přec chvěl se krajem vadnutí dech. Padalo listí. Zelené, šedé, červené, žluté třáslo se v slunci. Při cestě u máje vřeštěla hudba, křičela chasa, tančily dívky; zástěrky jejich zelené, modré, červené, žluté svítily v slunci. [23] Oči i sluch tu hody své měl: veselí, výkřiky, hořící barvy. Rozmarýn dali nám. Pentličky byly červené, žluté, bílé a modré. V barvách se válel mozek tak rád! Utichly nervy, zčistil se zrak – – Po cestě od města průvod se táh’, dlouhý a úzký, černý jak mrak. To slepci z ústavu procházkou šli, slepí a slepé na šňůře rudé. Kol máje je vedli silnicí též: muzika hrála a výskot byl v kole. Jich tváře tvrdé bez jiskry světla, i oči jejich zkalené bělmem v tu stranu přece se točily řadou, kde hudba hrála, svítily barvy. Červené, žluté, bílé a modré zástěrky, listí, rozmarýn, kraj zalitý barvou od nebes k polím: to všecko spalo bez záře v nich. A jenom vůně, vadnutí v říjnu, jenom to výskání, hudba a zpěv na jejich nervy napiaté, choré drnkaly píseň o lidských hodech – – Zavřel jsem oči, přimáčk’ je dlaní. Tma byla náhle v zraku i v duši. Zevšad se valily příšerné spousty červené, žluté, šedé a modré. 24 Bez hranic, bez konce, bez výše, hloubky chaos a chaos a chaos, chaos červený, žlutý, šedý a modrý jak skvrny a hory, jak moře a poušť! A pohořím, skvrnami, mořem a pouští, červení, žlutí, modří a šedí jeden bod letěl, tečka jen černá jak ve vzduchu pták, jak na moři člun. V prostoru bez hranic tak letěl sám, černý a prudký a sám a sám třásl se, míhal, žíhal a tměl v zavřených očích jak černý blesk. A chaos rostl. Červeň i žluť, modro i zeleň z očí už tekla do mozku, do nervů, v maso i krev. A ten bod chaosem vždy letěl dál. To jak by výkřik letěl tou pouští hnijících barev, neživých sluncem, a ryl se v to mrtvo skal, moře, pouště a skřípěl a modlil se, křičel a štkal: ó Bože Světla, ó Slunce, ó Bože! ó Bože, ó Bože, ó Bože! 25