ÚRYVKY.

Josef Merhaut

ÚRYVKY.
Přec po mlhách vždy slunce vyjde zas! – Ó, slunce, v něž se nelze podívat, ó, vysoké, kam nelze dojíti! Přec hledám Je a miluji tu zář, a zachytit jen jeden paprslek těch krásných ohňů – jaká tichá slast! – – – – – – – – – – Ten paprslek jsem v duši uzavřel a v samoty jsem utíkal zas s ním, v ta pole širá, sídla tajemství – – a slunce, slunce kolem hýřilo. – – – – – – – – – – A v slunci vzpomínám... Hle, obrázek: den v září, sluncem zaplavený tak – a vyzváněly hrany královně –; ze hluku davů jste se zjevila, tak tmavá letem, v černém hedvábí, na vlasech černých rudý klobouček, z nějž po tváři Vám hrála záplava – a v slunci svítil bílý slunečník – – Proč stále to tak všude kreslím teď? – – – – – – – – – – Oranže sladké, jež jste nesla si! Mít v slovech sílu šťávy, vůně z nich, by sládla v srdci Vašem na chvíli a blažila Vás jak ony Váš ret! – – – – – – – – – – To je má touha: Vaše blaženost! 72

Básně v knize Básně: