ASPOŇ TEN KVĚT...

Josef Merhaut

ASPOŇ TEN KVĚT...
Aspoň ten květ – alespoň o ten byl bych Vás poprosil rád. Ale krok vázl, a slov neměl ret, a jenom v duši hluboko kdesi zpíval a hřměl ten spád... Jediný květ – a snad by stačil pro život celý – – ó, slast: ve Vaší ruce jej vidět se chvět, pak mít jej, z něj dýchat a jednou k nejdražším památkám klást. Aspoň ten květ mít od Vás v cestu – víc neptat se, nehledat již: neb obsah všeho, slov celý svět je v květu splynulém z ruky Vaší v tu bouři, v tu touhu, v tu tíž... 1. června.