CO PSAL JSEM VÁM –

CO PSAL JSEM VÁM –
Co psal jsem Vám – co ty mé listy byly? To v podzimu tak padá lupení se stromu, který stárne, a jen chvílíchvíli sní o máji a slavném vzkříšení. A jdete kolem... a pak vyhnete se... Ty listy zvadlé jsou Vám na obtíž... Ó, dítě, jděte, kam Vás mládí nese! Můj strom je skácen – cesta prázdna již. Já vím, je pozdě. Jdete jarem, jarem – a já jdu mlhou jeseně v svůj cíl. Jen jednu hořkost cítím nad tím zmarem: já nevím, čím jsem Vám kdy ublížil. V mé duši vždycky budete tak žít: tak divně krásná, neznámá a tmavá... A musí-li se cesty rozdělit, Vás volat zpátky, nemám, nemám práva. A nemohu se ani za Vás bít: svět viděl by v tom – všední prohřešení. Kdo dovede z těch davů pochopit, čím byla jste mi v pusté vřavě denní!... 81 Mé světlo hasne... Oči přivírám – v tmu Vašich očí hoří paprsk žárný: když ve snu jenom svítíte mým tmám, ten krásný sen – ten nebyl přece marný. 29. listopadu.
82