PARK V ZIMĚ.

Adolf Červinka

Den smutný na konci únoru, den umírání to pravý... chlad opuštěnosti vlá s úhorů a z nemocné, povadlé trávy. Ó marně se slunce ve mraku do těžkého zlata teď skrylo, do budoucích jara zázraků tak příliš daleko bylo! Zde korový domek labutí! Tu lekníny splývaly tiše... dnes havran jen mávne perutí, pták ve snách zakleté říše. Dnes nevzbudí světla záplava, v níž dálná se koupají pole, ni jediný kvítek... třaslavá se ostřice v pláni chví holé. A dál sype vichr zběsile sníh v chomáčích na všecky strany, jak sražené slzy bez cíle by byly to po světě hnány!

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

podzimní, vzduch, obzor, mlha, topol, žlutý, alej, ticho, pěšina, mha

415. báseň z celkových 1068

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. TŘI JEZDCI. (Petr Křička)
  2. Z JARNÍCH SMUTKŮ. (Adolf Bohuslav Dostal)
  3. PODZIMNÍ JÍZDA. (Adolf Bohuslav Dostal)
  4. Na pusztě. (Jaroslav Vrchlický)
  5. Podzimní klid. (Emanuel z Čenkova)
  6. báseň bez názvu (Karel Leger)
  7. PLOCHY. (Karel Červinka)
  8. PODZIMNÍ NÁVŠTĚVA (Antonín Sova)
  9. Mlhavé dny. (Emanuel z Čenkova)
  10. Nádherný den na výšině (Antonín Sova)