PODZIMNÍ JÍZDA.

Adolf Bohuslav Dostal

Dnes jel jsem Polabím, rovinou nepřehlednou, již slunce podzimní hladilo unaveně, kde tůně svítíce jak v závojové pleně dřímaly na lukách, jež lehce jíním šednou. Jen občas z táhlých brázd se černá hejna zvednou; to vrány slétají se nad chorý kraj denně s poselstvím zániku až příliš otevřeně. Zpět jedu do kraje, jenž jarem plál mi jednou. Snů strážce nevěrný teď hledám v holých pláních barevně květnatý obrázek mládí svého. Zřím obzor zamžený osudu nejistého. Zbyl jenom úsměšek v tom zmatku hlasů vraních, a v tichém úpění, jímž vítr krajem letí, otázka bázlivá, k níž nikdo neodvětí.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

podzimní, vzduch, obzor, mlha, topol, žlutý, alej, ticho, pěšina, mha

104. báseň z celkových 1068

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. PODZIMNÍ NÁVŠTĚVA (Antonín Sova)
  2. KLID PASEK. (Karel Červinka)
  3. DOMOV (Božena Benešová)
  4. PARK V ZIMĚ. (Adolf Červinka)
  5. V groteskním světle. (Antonín Sova)
  6. POHLED DO KRAJE (Antonín Sova)
  7. Odpočinek v lese. (Antonín Sova)
  8. Z JARNÍCH SMUTKŮ. (Adolf Bohuslav Dostal)
  9. NÁVRAT. (Adolf Červinka)
  10. POSLEDNÍ TRÁVĚ (Antonín Sova)