PRÁZDNÝ ŽIVOT.

Adolf Červinka

Dny a roky ubíhají v jednotvárném smutku dál, rozhlížím se udiveně, před lety kde již jsem stál! Tenkrát moji duši hřály svěžích dojmů pocely, všudy v cestách, kudy šel jsem, květy vstříc mně voněly. Vzpoura smyslů ztišila se... ale rukou nevidím, jež mé čelo hladívaly, o ty ruce jsem chudším...

Patří do shluku

monotónní, teskný, doznívat, jednotvárný, tón, znavený, ticho, stesk, zádumčivý, stmívat

280. báseň z celkových 380

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. NEDĚLNÍ VERŠE. (František Taufer)
  2. Míť někde v očích světlo sympathie, (Jan Evangelista Nečas)
  3. STÍN. (Jan Spáčil-Žeranovský)
  4. V podvečer mladosti marného rozeplání, (Adolf Bohuslav Dostal)
  5. PÍSEŇ O MRTVÉM MĚSTĚ. (Karel Červinka)
  6. Starý obraz. (Xaver Dvořák)
  7. Vzpomínka. (Adolf Brabec)
  8. PO BOUŘI. (Ferdinand Tomek)
  9. KALNÝ DEN (Viktor Dyk)
  10. KRAJINA. (Antonín Klášterský)