SONET VEČERNÍ.

František Taufer

Od oken osvětlených táhnou rudé pásy(J6f) a z doupat zvěře svítí lačné oči(J5f) Zvíře i člověk ostražitě skočí(J5f) za kořistí jež plna krve lesku krásy(J6f) Zvědavé hvězdy hledí všechno zočí(J5f) Šílenství touhy krutě se člověkem hrá si(J6f) v šepotu trav ho šálí matou mrtvých hlasy(J6f) ať kde je za ním neklid věčný vkročí(J5f) Však v pažích jeho zvířecí je síla(J5f) pro krásu vykoupená posvěcením díla(J6f) a ta ho učí žít i na bodláčí(J5f) A jeho gestu živly již se vzdaly(J5f) Bolavé srdce jeho mlhy halí(J5f) smutky mu hlídá luny hlava dračí(J5f)

Patří do shluku

hmota, bytí, vývoj, poznání, vesmír, kosmos, věčno, podstata, bytost, záhada

777. báseň z celkových 1065

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. None (Josef Holý)
  2. HVĚZDY. (Josef Václav Sládek)
  3. OKNA DO RÁJE (Karel Dostál-Lutinov)
  4. NAŠE HVĚZDA. (Josef Lukavský)
  5. HVĚZDY. (František Kvapil)
  6. BÁSNÍCI. (Josef Svatopluk Machar)
  7. Kdo vkročí do tmy s průvodcem a svící, (Jan Evangelista Nečas)
  8. PŘI OBJEVENÍ NOVÉ PYRAMIDY V MEYDUNU. (Jaroslav Vrchlický)
  9. ÚSVIT (Josef Holý)
  10. Je věčná KRÁSA skrytá v uměních, (Adolf Racek)