ČTENÁŘ.

František Taufer

Tři černé svazky nakapaly jedu v mou duši, jedu těžké nudy. U krbu podvečer tak tesklivý je, chudý, a v dáli lesy stojí ve sněhu a ledu. U krbu sedím, s duší hovor vedu. V krvi se vzbouzejí mé zdravé pudy. Tmí se a tmí se... Ohně reflex rudý jen matně osvětluje samoty mé bědu. Nejčistší arie mi vítr jemně hude... Tři černé svazky, kdo vás čísti bude? Tři neduživé děti zmírající doby! Tma s mrazem padá do světnice. A v dálce lesy krásné svoje kštice si ledovými diadémy zdobí.

Patří do shluku

závěj, sníh, sněhový, zimní, mráz, jíní, zima, saně, vločka, umrzlý

258. báseň z celkových 650

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Do mého nitra padal sníh. (František Sís)
  2. Pohádka. (Otakar Mokrý)
  3. BOSÁ KNĚŽNA (Alfons Breska)
  4. PÍSEŇ ZTRACENOSTI. (Karel Červinka)
  5. Píseň beze slov. (Adolf Heyduk)
  6. PANTOUM. (Jaroslav Vrchlický)
  7. OHEŇ (Viktor Dyk)
  8. Smutný večer. (Jaroslav Vrchlický)
  9. 39. (S Bohem.) (Josef Kuchař)
  10. ZA ŠTĚSTÍM. (Alois Škampa)